PSYCHOLOGIE
psychické poruchy - studium psychologie - obsahy knížek - psychologické testy - online psychologické programy

   

 
 
   

Online psychologické programy proti stresu, úzkosti a depresi


Vyzkoušejte unikátní psychologické programy Žlutá sova, které vám pomůžou zbavit se problémů – stresu, nervozity, prázdnoty a deprese.

Každý program obsahuje:

  • postupy, díky kterým máte možnost poznat svou pravou osobnost
  • užitečné informace
  • testy a kvízy s automatickým vyhodnocením
  • úkoly a shrnutí na váš e-mail
  • autosugestivní a relaxační nahrávky, které si stáhnete a budete si je pak přehrávat; zůstanou vám napořád a budou vám tak pomáhat i po ukončení práce s programem

  • To nejcennější na programech Žlutá sova je, že jsou interaktivní - pracujete s nimi a sami je tak dotváříte. Jste aktivní, programy vás nutí přemýšlet a nabízejí vám možnosti, jak zlepšit svůj život.

    Programy Žlutá sova jsou:

  • plně online - můžete se jim věnovat z pohodlí domova a kdykoli se vám to hodí
  • srozumitelně napsané – nepotřebujete žádné znalosti z psychologie
  • interaktivní – donutí vás k akci
  • důvěrné a anonymní – v programu máte vlastní prostor chráněný heslem
  •  

    Reference – z ohlasů těch, kteří program(y) absolvovali:

    Chci mockrát poděkovat za opravdu vynikající nápad.

    Moc děkuji za váš program, pomohl mi více, než jsem si myslela, jsem ráda, že něco takového existuje :)

    Děkuji moc za Vaši práci a pomoc a motivaci a popostrčení a podporu a......

    Jsem velmi spokojena s vasimi kurzy, tento je jiz druhy. Ten prvni mi vylozene pomohl (deprese), tento zas o kus dal posunul na ceste zivotem. Diky!

    Víte, na docházení do ordinace jsem neměla ani čas ani peníze.... váš program mě, myslím, zachránil. Děkuji moc.

    dakujem velmi pekne, velmi som si to uzila a myslim, ze to bolo uzitocne, budem sa k tomu aj vracat.. ;)

    Žlutá sova je bezva nápad. Dík za inspiraci.

    Děkuji, že jste a pomáháte !!!

    Doporučila jsem program minimálně pěti lidem. Jsem přesvědčena o slušné úrovni a hlavně efektu který má a měl program na mne.

    Děkuji za Vaši práci a pomoc. Z programů ŽS budu čerpat už pořád.

     

    Psychologické programy Žlutá sova můžou pomoci i vám – najdete je na www.velka.zlutasova.cz






    Online psychologická poradna
     

    Online poradny zde na psychowebu fungovaly déle než 4 roky a za tu dobu jsem zodpověděla skoro 1800 dotazů.

    Všechno hezké ale musí jednou skončit:)

    Poradny jsou nyní uzavřené (důvod jednoduchý - čas). Ale můžeme se nadále ve virtuálním prostoru potkávat, vypisuji online otevřené dveře.

    V zodpovězených otázkách možná najdete i odpověď na to, co trápí Vás - určitě na ně mrkněte!

    PhDr. Michaela Peterková








    Diskuze k článku Online psychologické programy proti stresu, úzkosti a depresi


    Strana 1 z 106
    Zobrazit položek na stránce
    Stránky: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 ... Další Poslední

    Bez názvu

    Lucie 30.prosinec 2014 20:23:35
    Dobrý večer, omlouvám se moc, že Vás otravuji takhle o svátky a hlavně na večer, ale potřebovala bych si s někým popovídat, pro mě je těžké o tom mluvit nebo i psát, důvěre pro mě moc a moc znamená, hodně lidí mě zklamalo a já už si nevím rady, v poslední době se toho kolem mě spousta děje a já prostě nevím co dělat, po pěti letech jsem vyhledala znovu pomoc, myslela jsem, že už na nikoho nenarazím komu bych mohla znovu věřit, ale asi jsem se opět v tom lékaři zklamala, nechodím k ní už asi dva měsíce a je to znát, moc mě to mrzí, asi jsem ji nějak ublížila aniž bych chtěla, ale moc mě to ničí, chodím i k psychiatričce, ale mám pocit, že to nikam nevede, jsem na vše sama, navíc mám před zkouškami a já mám strach, že to nezlvádnu, hodně moc to pro mě znamená, jestli to nedám je to můj konec, jediné to mě drží při životě a cítím se ve škole být aspon tam užitečná..ale mám pocit, že i tam přestávám být k ničemu,..nezvládám už ani to asi..mám pocit, který nedokáži ani popsat,.nevím ani co udělat ale ráda bych,..moc toho kolem je, čemu nerozumím, a ani nevím jestli chci...nevím ani jak o tom všem mluvit, vše se to ve mě nahromadilo a já prostě nevím...ráda bych s někým mluvila a i ne,..zalezla někam, kde budu sama, ale zároveň se samoty bojím, zavřela se do nějaké místnosti kde nebude nic,.ale toho se také bojím, ale to bych si asi zasloužila, nevím jestli mě tu něco ještě drží..mám strach, ale chut někam utéct zaroveň,.nevím jestli mě pochopíte a jestli no prostě nevím co očekávat..omlouvám se jeslti Vás nějak vyrušuji, a předem moc moc děkuji
    Lucie
    Reagovat

    re. Bez názvu - popovídání

    Admin PhDr. Michaela Peterková 2.leden 2015 14:50:35
    Lucie,
    takhle na online poradně to asi moc na popovídání není:) To nejlíp zařídí psycholog při osobním setkání. Myslím, že se potřebujete zbavit dojmu, že všechny obtěžujete - pořád se jen omlouváte, i když vůbec není za co. Možná je to součástí deprese, kterou podle všeho trpíte, možná část Vaší osobnosti. A taky máte strach, že Vás někdo podrazí nebo zneužije Vaší důvěry. To se bohuže v mezilidských vztazích může stát a je to riziko, se kterým musíme všichni počítat. Když se to stane, není to konec světa, i když to chvíli bolí.
    Zapracujte na tomhle svém přistupu, uleví se Vám v mnoha životních oblastech.
    Hodně štěstí!
    Michaela Peterková

    Zajímavé odkazy:
    www.psychonet.cz - Test duševního zdraví (neurózy, deprese, stres)

    www.velka.zlutasova.cz - Online programy PROTI DEPRESI, ÚZKOSTI A MINDRÁKŮM

    Reagovat

    Bojím se o syna

    Zdena 27.prosinec 2014 13:38:07
    Dobrý den a krásné svátky.Mám problém se synem 5r.co jsem se rozvedla s jeho otcem,tak mi trochu dělá naschváli,uráží se,nafukuje se a vyhrožuje,že půjde k tátovi.A mne to táák bolí.Přitom jsem se rozvedla s jeho otcem za jeho agresivní sklony.Vím,že s ním manipuluje a též mi dělá naschváli.Například,když ho má na víkend veme ho do zakouřené hospody a je tam s ním do noci.Pak je z toho nemocnej a lítám s ním po doktorech.Když mu dám najevo,že nesmí s ním chodit do zakouřeného prostředí,tak to ignoruje??Prosím,jak a co mám dělat??Vždy se ptám syna,kde byli a zase jen hospoda.Věci má od kouře.Nejde mu o zdraví syna,ale jen a jen o sebe a aby ubližoval mně.Pak než syna srovnám k režimu a mým pravidlům,nejde to...fakt,jsem z toho špatná.Díky za odpověd.
    Reagovat

    re. Bojím se o syna

    Admin PhDr. Michaela Peterková 30.prosinec 2014 20:47:11
    Zdeno,
    tohle je moc těžké. Pokud je Váš exmanžel člověk, který bere dítě do zakouřené hospody, tak na něj asi hned tak nějaký rozumový argument platit nebude... Mohla byste se určitě obrátit na úřady, které by manželovi tu hospodu byly schopné zakázat, jenže on by to nakonec asi obrátil proti Vám.
    S tímhle by Vám asi líp poradili v rodinné poradně - kontakty najdete na amrp.cz. Co mě jako mámu k tomu napadá, je, že bych s tím mužem promluvila, řekla mu, že zakouřená hospoda není pro dítě a pokud ho tam bude vodit, bude mi to moc líto, ale budu to řešit přes úřady. S tou manipulací - nic nenaděláte s tím, o čem táta se synem mluví, takže se zaměřte na to, co ovlivnit můžete - když jste se synem, užijte si s ním ten čas co nejlíp, na ty "výhružky", že půjde k tátovi, pokud možno nijak nereagujte (určitě ne nějakou úzkostí), snažte se spoli u zažít nějakou legraci, naplno se sobě věnovat - to je maximum, které pro dítě můžete udělat.
    Hodně štěstí!
    Michaela Peterková

    Zajímavé odkazy:
    www.psychotesty.psyx.cz/texty/psychologie-menu.htm - PPS ke stažení a dobré články z psychologie

    www.psychonet.cz - INTELIGENTNÍ testy zdraví a osobnosti

    Reagovat

    Věkový rozdíl

    Petra 17.prosinec 2014 21:18:00
    Dobrý den paní doktorko, chci se zeptat, jak se díváte na vztah, kdy je ženě 20 let a muži 33. Vím, že každý vztah může fungovat i přes věkový rozdíl. Zajímalo by mě ale jaká je šance na budoucnost a možné úskalí v takovém vztahu. Partneři přitom pocházejí z podobného rodinného prostředí. Děkuji
    Reagovat

    re. Věkový rozdíl

    Admin PhDr. Michaela Peterková 29.prosinec 2014 11:08:38
    Petro,
    13 let není žádný extrém; pro dobrou prognózu vztahu je důležitější podobnost hodnot, osobnostní vyrovnanost obou partnerů (tzn., že nemaj žádnou osobnostní patologii, např. žárlivost, vztahovačnost, hysterii apod.). Mezi mnou a mým manželem je rozdíl ještě větší a zatím je všechno v pořádku (i když samozřejmě nelze jeden případ zobecňovat).
    Hodně štěstí!
    Michaela Peterková

    Zajímavé odkazy:
    www.test-barev.psyx.cz - Test osobnosti podle barev

    www.psychonet.cz - INTELIGENTNÍ testy zdraví a osobnosti

    Reagovat

    Projevy lásky

    veronika 10.prosinec 2014 15:04:05
    Dobrý den , mám problém se svými emocemi. Otec mě opustil v 2 letech a mě vychovávala máma s novu rodinou. Je mi 29 let , ted u mě byla máma na návštěvě a šíleně sem se cítila hrozně. Má mě ráda a já ji . Jen nechápu proč stále okřikuje psa aby seděl na místě , at si běhá vždyt mě to nikdy nevadí . nebo jdeme večer na víno a máme zvolá že o pul 9 už budem doma, k,dyž ví že já se ráda bavím. hned mám po náladě :(. teď mám přítele kterého jsem si přála, ale kazí to mé pocity. Vím že každý odlišně projevujeme lásku , vím že každý měl jinou výchovu , jiné rysy. Ale stále s tím neumím bojovat . Já třeba myslím celý den na to jak se mě dotkne nebo mi řekne že mě miluje. a pak sem strašně zklamaná z toho že on mi řekne je to je krásné že to tak vnímám a cítím že on ale na to ani nepomyslel že on to tak neprožívá. já mu řeknu že pro mě je nejrásnější ráno když slyším ptáky jak zpívají a že se probudím vedle milovaného muže a to jsme spolu nebyly přes noc měsíc a on mi řekne že pro něj je ideální ráno když se vyspí a nemusí do práce. V tu chvíli se ani netěším , protože se mi sevře krk , proč spolu teda máme být když o mě vubec nestoji . Když mi ani nikdy neřekne že se těší až budu vedle něj, až se bude dotýkat mého těla . Nerozumím tomu . když mu to řeknu tak mi odpoví že zase všechno dělá všechno špatně . Hrozně mě to trápí . Nejradši bych se s ním už nikdy neviděla aby teda si dělal co chce , a nemusel být se mnou když ho to ani netěší nebo mi to ani neříká. Miluje mě , říká mi to . Ale já z něho necítím touhu . On je moc prakticky a já zase můžu žít i z jednoho okamžiku dlohou dobu. Mám pocit že sme každý jiný . Já ho velice miluju ale bojím se že jestli se nezmění ty projevy tak mě to bude trápit tak dlouho že ho opustím. Prosím o pomoc.


    Reagovat

    re. Projevy lásky

    Admin PhDr. Michaela Peterková 16.prosinec 2014 11:09:05
    Veroniko,
    jestli tomu dobře rozumím, trápí Vás, že Vám přítel neprojevuje city, vadí Vám to a mohl by to být důvod k ukončení vztahu.
    Jste asi trochu zacyklená ve svém přemýšlení - říkáte proč teda se mnou je, když mě nemiluje. Ale on s Vámi přece je právě proto! To, že to nedává tolik najevo, je jiná věc, někdo na to prostě není stavěný. Problémem jsou ta Vaše očekávání - Vy si namodelujete, jak byste si představovala, že by věci měly být, jenže realita s Vašimi představami neladí.
    Ten příklad, že vy jste ráno nadšená ze zpěvu ptáků, a přítel z toho, že nemusí do práce, ten příklad je krásný a vystihuje častou situaci. Jestli chcete mít s tímhle člověkem pěkný vztah, tak se naučte se tomu zasmát a přát mu to. A o těch romantických výšinách si popovídejte s kamarádkou.
    Viděla bych, že byste se s partnerem v klidu domluvila, aby, když mu to půjde, Vám častěji říkal to, po čem toužíte. A Vy byste na sobě zapracovala, abyste ty projevy tolik moc nepotřebovala a hlavně neočekávala, že Vám přítel čte myšlenky. Když oba trochu něco uděláte, máte určitě šanci.
    Hodně štěstí!
    Michaela Peterková

    Zajímavé odkazy:
    www.psychonet.cz - Test duševního zdraví (neurózy, deprese, stres)

    www.velka.zlutasova.cz - Online programy PROTI DEPRESI, ÚZKOSTI A MINDRÁKŮM

    Reagovat

    sprosté nadávky

    M 10.prosinec 2014 08:44:00
    Dobrý den, je mi 40, manželovi 37, známe se 10 let, manželé jsme 8 let. Máme 2 dcery, 4 a 1 rok. Naše manželství nebylo nikdy ideální, ale po narození druhé dcery mi manžel začal sprostě nadávat a vyhrožovat. Nevím, jak to nejlépe popsat, snad na příkladu. Já byla na toaletě, on hlídal roční dceru v obývacím pokoji, ve kterém byla i starší dcera. Pak odešel do patra a obě děti zůstaly dole, menší vlezla na gauč a spadla z něj, starší upozorňovala, že tam leze. Manžel křičel na starší dceru, že je pitomá, ta začala plakat. Já vše slyšela. Když jsem přišla do obývacího pokoje, říkám mu, že nemůže přehazovat svoji zodpovědnost na starší dceru, že hlídat mladší měl on. Dceru jsem utěšovala, aby neplakala, že nemůže za to, že mladší spadla. Manžel na mě syčel velmi sprosté nadávky a že skončím. Pak jsme spolu 2dny nemluvili. Další den jsem se ho ptala, proč takhle reagoval, on popřel, že by na mě byl sprostý, prý jsem to byla já, a že on si to už ode mě nenechá líbit. Já jsem neřekla jediné sprosté slovo. Podle manžela se chovám ošklivě ke starší dceři, hulvátsky prý na ni křičím. Není to pravda. Nevím, jestli je nějak nemocný, když to takhle otáčí. Také musí mít vše pod kontrolou, neustále mi vyčítá, že jí dávám špatné jídlo, oblečení...Jsem už vyčerpaná z neustálých konfliktů a nadávek, urážek a ponižování. Bojím se, jak to vnímají děti. Také už mě tahal za vlasy a cloumal se mnou za ruku, že jsem skoro upadla. Letos jsem dokončila dálkově VŠ a loni jsme se přestěhovali do rodinného domu - pokud to může nějak souviset. Nemám kam odejít. Děkuji za pomoc, radu.
    Reagovat

    re. sprosté nadávky

    Admin PhDr. Michaela Peterková 10.prosinec 2014 08:54:43
    Dobrý den,
    jestli se manžel takhle dřív nechoval, tak je možné, že se u něj začíná rozvíjet nějaká psychická porucha. Těžko takhle odhadovat, co přesně by to mohlo být - jestli z okruhu psychotického, nebo spíš z okruhu poruch osobnosti (ale zde by musela příčina ležet někde jinde, jinak by se tak projevoval už dřív)... Je mi divné, že popírá, co řekl, podle všeho je o své pravdě i přesvědčený.
    Je nějaká chvilka, kdy si s ním můžete o těchto věcech v klidu promluvit? Kdy připustí, že se někdy chová divně? Bylo by totiž potřeba zjistit, čeho si je ve svém chování vědom a čeho ne.
    Že by to souviselo s těmi životními změnami, kterými jste prošli - možné to do určité míry je, protože změny jsou spojené se stresem a ten může startovat do té doby skryté vlohy k psychickým problémům.
    Uvidíte, jak se to bude dál vyvíjet.
    A k Vaší poslední větě, že nemáte kam jít - na tohle vnímání vlastní bezmoci pozor, to Vás zbytečně paralyzuje. Kdyby, čistě hypoteticky, Vám dům shořel, manžel utekl a pojišťovna nic nezaplatila, určitě byste si poradila - vždycky je nějaké východisko. Kdyby byla situace kritická, hledejte ho.
    Hodně štěstí!
    Michaela Peterková

    Zajímavé odkazy:

    www.psychotesty.psyx.cz - Nejlepší online PSYCHOTESTY: test typů osobnosti, EQ test, test duševních poruch
    Relaxace pro děti - Zábavné relaxační hry
    Reagovat

    Deprese, pocity menecennosti...

    Lenka 28.listopad 2014 17:32:52
    Dobry den,
    Nevim presne, kde svuj pribeh zacit, aby byly okolnosti a souvislosti mych pravdepodobne depresi, pochopitelne.
    Jedna z hlavnich pricin bude me 3. tehotensvti a prvotni vliv hormonu. Nebylo zcela neplanovane, presto se od 1. dne ve mne jakakoliv myslenka na stastny zivot a prichod ditete zcela zastinila jen samymi negativnimi a zoufalymi pocity.
    S manzelem jsme po VS odesli pracovat do zahranici na vedeckou instituci, nakonec jsme zde zustali, manzel v oboru zalozil vlastni firmu, zalozili jsme rodinu. Vse od zacatku zvladame uplne sami, bez cizi pomoci. Po 2. diteti, na ktere jsme dokonce 2 roky cekali, jsem pracovat jeste nesla, onemocnela jsem tezkym zapalem plic a diky tomu, ze jsem se ze vseho musela vykresat i s miminkem sama, jsem ztratila mnoho sil fyzickych i psychickych. Manzel v te dobe dodelaval habilitacni praci, cestoval a pracoval cele noci, byl tez na pokraji vycerpani, i kdyz to nepriznal. Casto pak resil situaci bohuzel i vetsi afinitou k alkoholu.
    Soucasne jsem nemela ani podporu od svych rodicu, matka od 50. let resi jen svuj zdravotni stav. Detstvi jsme mely se sestrou pekne, ale jako dospela si uvedomuji, ze ac nam rodice venovali dostatecnou peci, neposkytuji nam dodnes sebemensi dusevni podporu. Uvedomuji si, ze cela vychova postradala podnety k tomu nam dodavat odvahu zvladat v zivote napriklad obtiznejsi prekazky. Misto toho jsme byly jen varovany pred tim nedelat veci, ktere by nam zbytecne komplikovaly zivot a kdyz jsme se preci jen do takovehoto zdolavani prekazek pustily a neco se nezdarilo, prisly jen vycitky. A tak kdyz jsem rodicum zavolala zpravu o tehotenstvi, nejdrive se radovali, kdyz jsem rekla, ze prozivam tak tezke nevolnosti a asi i deprese a ze nevim, jestli to neskonci spatne, odepsali mi druhy den, ze lepsi nez zhroucena matka trech deti, spokojena matka dvou. Obdobne reakce prisly i od okoli. Ja se vsak citim byt prilis zodpovedna za zivot i sveho nenarozeneho ditete, a presto, ze vim, ze to bude vse zase jen tezsi takovou situaci zvladat, nemohla jsem se rozhodnout proti.
    Nicmene mne dnes a denne prepadaji navaly place, zoufalstvi, pocitu menecennosti, ze uz jsem stara ( 38 ), uz nikdy se nezmuzu na to delat zajimavou praci po tolika letech na materske. Vidim, kam se muj muz posunul, a kde ja zustala viset. Nejsem karieristicky typ, potrebuji ale k zivotu i dusevni posun, a ten chybi. Manzel se sve praci venuje naplno a na me problemy nema cas, ani trpelivost.
    Mnozi ze sousedu obdivuji, kolik toho zvladnu, dve deti, dum, zahradu, remeslnicke prace a vse kolem. Zijeme vlastne bez civilizacnich problemu, mame vlastni bydleni, v zahranici i v CR, nemame dluhy ani existencni problemy, deti jsou vcelku zdrave a chytre.
    Manzel tvrdi, ze jsem jen pesimista a nevidi v cem hledam problem. Mam to brat s humorem. Jestli mam problem, mam jit k psychologovi ( termin byl domluven, dostala jsem horecku, omluvila se a lekarka mi vycetla, ze ted bude v praxi dve hodiny zbytecne jenom kvuli mne - presne tyto zazitky mne zcela dostavaji do kolen).
    Uz mnoho let nad sebou premyslim a citim, ze je ve mne nekde nejaky silny pocit neduvery sam v sebe, sebepodcenovani se.
    Mam rada kontakt s lidmi, presto se jim obcas vyhybam. Bojim se ridit auto, ackoliv mne to bavi, jsem technicky vzdelany clovek., ale strach mne na silnici valcuje. Mohla bych pokracovat ...
    Nevim, zda to neni jakasi forma socialni fobie, ktera se bohuzel nejak cim dal vice prohlubuje.
    Trapi mne i masivne nepochopeni rodicu, po porodech deti prijeli na navstevu a zmohli se jen na krik a vycitky s vysvetlenim, ze mam spatnou naladu, protoze jsem po porodu. Ted uz to zacalo v 7. tydnu tehotenstvi...jsem divna, tehotenstvi mi nesvedci, uplne jsem se zmenila....
    Nektera rana jsem uz litovala, ze jsem se probudila.
    Reagovat

    re. Deprese, pocity menecennosti...

    Admin PhDr. Michaela Peterková 3.prosinec 2014 13:33:15
    Lenko,
    nemám moc velké zkušenosti ani znalosti v oblasti interakce hormonů během těhotenství a nálady - u někoho působí kladně, u Vás evidentně naopak. Pokud je mi známo, je i během těhotenství možné začít depresi léčit - jestli se dostanete do Prahy, zvažte schůzku s asi nejlepším českým odborníkem na psychofarmaka, doc. Oldřichem Vinařem, dá se k němu do ambulance objednat.
    Já jako psycholožka Vám můžu dát tenhle tip - jestli máte trochu sil, udělejte právě TEĎ jakoukoli malou věc, která Vám udělá radost nebo ve Vás vzbudí pocit hrdosti.
    Dál - hledejte výjimky: kdy jste se naposledy cítila dobře? Jaké byly okolnosti? Mluvila jsem o tom i na včerejším webináři, kdyžtak na kousek mrkněte - je tady: http://www.psychickaimunita.psyx.cz/webinar-02-12-2014/
    Zdroje deprese, alespoň některé, jste vypozorovala - je fajn, že jste je našla, vezměte si z nich info, jak nejednat se svými dětmi, to je asi tak to nejlepší a jediné, co se s těmi zážitky dá podniknout.
    Deprese je potvora, bere duševní sílu, ale naprostá většina lidí se z ní dostane.
    Tak hodně štěstí!
    Michaela Peterková

    Zajímavé odkazy:

    www.psychotesty.psyx.cz - Nejlepší online PSYCHOTESTY: test typů osobnosti, EQ test, test duševních poruch

    www.relaxace.psychoweb.cz - RELAXACE v mp3 ke stažení

    Reagovat

    Bez názvu

    ZUZA 21.listopad 2014 11:00:01
    dobrý den,mám prozbu..seznámila jsem se s opravdu hodným,veselým mužem.Ale nějak si nemohu zvyknout,nebot jsem měla partnery akční,frajírci atd..většinou mne trápili,ale ted máte vedle jistou oporu.Jsem na vážkách??Nepřehání to je prostě hodný..slušný člověk,mám si toho určitě vážit.Poradíte?
    Reagovat

    re. hodný přítel

    Admin PhDr. Michaela Peterková 24.listopad 2014 14:01:20
    Zuzo,
    jestli uvnitř cítíte, že je to lepší typ partnera, než ti předchozí, pak je to jen otázka zvyku - a zvyk chce čas. Než čas zapracuje pro Vás, soustřeďte se na ty vlastnosti a projevy partnera, které se Vám líbí, a nezabývejte se těmi, které Vám připadají až příliš odlišné od těch předchozích partnerů. Myslím, že Vám i rozumím, taky mám manžela mnohem "hodnějšího" a mírnějšího, než byli ti před ním, a taky jsem právě tohle zvažovala, no a jsme spolu teď 11 let v manželství a je to ok.
    Hodně štěstí!
    Michaela Peterková

    Zajímavé odkazy:
    www.psychonet.cz - Test duševního zdraví (neurózy, deprese, stres)

    www.velka.zlutasova.cz - Online programy PROTI DEPRESI, ÚZKOSTI A MINDRÁKŮM

    Reagovat

    zrazu nespoznávam svojho priatela

    Biba 5.listopad 2014 01:37:25
    Dobrý deň! Som 25 ročná pracujúca žena v detskom domove. Stále externe študujem VŠ. 8.1. 2012 som nadobudla vzťah s mojim partnerom. Má 29 rokov a pracuje v oblasti finančníctva. Môj partner keď sme sa zoznámili cez sociálnu internetovú sieť bol skôr introvertný a málo komunikatívny. Mali sme veľmi rýchlo v našom vzťahu problémy keď že ešte nemal vysporiadané záväzky z predchádzajúceho vzťahu z ktorého má dnes už 5 ročnú dcérku. Môj partner mi vtedy tvrdil, že je so svojou bývalou partnerkou rozídený viac ako rok. Neskôr som sa od nej dozvedela,že oficiálne boli rozídení týždeň, aj keď vzťah dlhodobo nefungoval a z jej strany tam nastala aj fyzická nevera. Začali sme z praktických dôvodov (dochádzanie,platenie dvoch nájmov) bývať v spoločnej domácnosti veľmi skoro. od 1.2. 2012-po troch týždňoch vzťahu. Do nášho spoločného bývania (privát-jedna izba ) nasťahoval aj veci svojej bývalej a dcérky lebo ich ešte nestihol odsťahovať... Na koniec bývalej veci vyhodil,dcérke poslal poštou. Vzťah s jeho bývalou je katastrofálny. Dcéru mu nedáva. Nestretáva sa s ňou. Rok sme sa kvôli tomu trápili (ja možno viac ako on, ale veľmi sa trápil aj on) a nakoniec k tomu zaujal stanovisko, že to nerieši ako bude tak bude a nerieši to do dnešného dňa. Môjho partnera nadovšetko milujem. Stretla som ho ako takmer 23 ročná ale nikdy som k nikomu nič tak silné neprechovávala ako k nemu. Ani k prvým láskam v puberte a od 18 do 21 rokov som mala pomerne vážny vzťah. Približne po 4 mesiacoch vzťahu som na základe uložených prihlásení prišla na to, že má konto na pokeci a zoznamuje sa s ďalšími ženami, no prioritne si píše so svojou bývalou partnerkou-matkou svojej dcéry. Toto sa celkovo za náš vzťah v určitých intervaloch zopakovalo tri krát. Z toho mal dva krát nik ako muž a 1 krát ako žena. Vždy si písal prioritne so svojou bývalou partnerkou, ktorá netušila, že si píše s ním a jeden krát iba s druhými ženami. No vždy si písal aj s inými ženami. Tieto správy mali niekedy charakter bežnej komunikácie a snahe o zoznámenie a niekedy mali výrazný sexuálny charakter. Napr. mu jedna slečna poslala fotku na ktorej pózuje nahá... S jednou slečnou si dokonca bežne telefonoval zo služobného telefónu, ale iba keď bol v práci. Sľuboval jej stretnutie, ktoré sa podľa všetkého nikdy neuskutočnilo. Komunikácia s ňou mala čisto zoznamovací charakter. Vždy keď som na takéto konanie môjho partnera prišla chcela som sa s ním rozísť. Môj partner sa nechcel vzdať nášho vzťahu. Vždy prosil o odpustenie, sľuboval, že sa zmení... Ja som mu dala šancu-vždy. Snažila som sa hľadať pre nás riešenia-boli sme 1x u psychológa a vyhľadali sme spoločne alternatívnu Bachovu terapiu. Prežili sme niekoľko náročných momentov keď dostal nečakane vyhadzov zo stabilnej práce,kde pracoval 6 rokov. Ja som ukončila denné štúdium Bc... Pri problémoch s prácou sme si narobili dlhy, z ktorých väčšina je na moje meno, pretože keď nepracoval bol nevyhovujúci klient. Veľmi aktívne si hľadal prácu. Znovu ho prepustili v skúšobnej dobe. Neskôr si našiel prácu vo finančníctve kde už pracuje takmer 1,5 roka. Náš vzťah má mnohé pozitíva. Vieme sa spolu smiať. Môj partner je pre mňa priateľom, radcom, milencom,mojou láskou. Čo sa týka sexu všetko funguje na 100%. Iba že ja by som sa chcela milovať častejšie ako on. Ja sa chcem milovať s ním kedykoľvek, kedy sa dá a máme čas a priestor... A keď nastane situácie, že napr. 3 dni sex nemáme mi veľmi chýba-môj partner, jeho láska a aj sex ako taký, ale sex s ním, nie technický...
    Ale keď sex máme všetko funguje ako má. Niekoľkokrát sme sa na túto tému bavili. Obaja sme veľmi spokojní. Snažíme sa v tomto smere urobiť vzájomne maximum. Ja som vyrastala od 4 rokov s mamou,pretože sa rodičia rozviedli pre otcovu neveru. Mal vtedy 40 a jeho milenka 18 rokov. Zoznámili sa na pracovisku. Moji rodičia boli manželia 18 rokov a mali tri deti (ja som najmladšia). Rozvodom mojich rodičov trpela celá rodina. Moja mamina sa takmer dostala na psychiatriu, nevedela si život bez manžela predstaviť. Mám pocit, že som tým poznačená pretože nedokážem mužom vo všeobecnosti veriť. A po tom čo mi všetko v súvislosti s inými ženami urobil môj partner dopracovala som sa do bodu kedy žiarlim. Naozaj žiarlim veľmi. Neverím mu. Kontrolujem mu pomerne často telefón, mail... Chodím ho z času na čas pozrieť do práce. Chcem od neho aby si s kolegyňami vykal a správal sa iba profesionálne. Aby nebol príliš milý a kamarátsky. Robím mu cirkus vždy keď mu napr. napíšu na sociálnej sieti (FB). V takýchto prípadoch aj pred tým, keď si po niekoľký krát urobil nik na pokeci prechádzam do hystérie a vulgárností. Môj partner mi dva roky nenadával. Po tom, čo som ja niekoľkokrát v hádkach vulgarizmy použila, začal mi v hádkach nadávať aj on. Nie som ochotná akceptovať firemné akcie kde sa budú nachádzať jeho kolegyne... Pred asi dvomi mesiacmi v kancelárii po práci ostali všetci,celý pracovný tím aj s jeho kolegyňou a pili víno. Dozvedela som sa to tak, že uverejnil fotky jeho kolega na FB. On mi to samozrejme nepovedal,klamal mi, že spal doma. Ja som bola v práci. Keď som sa to dozvedela prišla som za ním do práce vynadala som jemu, kolegyni a v podstate všetkým jeho kolegom. Ide o to, že od kedy pracuje v oblasti finančníctva sa mení. Môj partner mi pred tým napr. skladal milé veršíky, čítali sme si spoločne knihy a diskutovali o nich alebo len oddychovali pri románe,ktorý čítal on na hlas.. A vždy keď sa čokoľvek medzi nami udialo veľmi ho to mrzelo, prosil o odpustenie,plakal,snažil sa meniť... Teraz je necitlivý. Muž,ktorý mi 2,5 roka tvrdil, že chce mať so mnou rodinu a deti mi už niekoľko týždňov vykrikuje ako on sa odmieta prispôsobovať, že ma síce miluje, ale nemieni byť so mnou za každú cenu, robiť pudlíka a podobne. Keď plačem a som nešťastná ani ma neobíjme... Musím za ním prísť ja a objať ho. Dokonca máva občas snahu dať ma z náručia na silu preč. Vždy keď sa mu niečo nepáči zvyšuje na mňa hlas. Je mu jedno čo cítim, ako ma to bolí. Vidí iba sám seba. Rozpráva iba o tom čo mu vadí a ako sa nemieni prispôsobovať a ako za takýchto okolností so mnou určite nemieni mať deti. Táto zmena trvá takmer dva mesiace a začala niekedy od toho incidentu keď ostal piť v kancelárii. Pred tým však mi zas permanentne aj pri každej menšej zámienke asi tri týždne neustále vulgárne nadával. Od vtedy mi nenadáva, ale je takýto. Samozrejme mu vadí aj to, že ho kontrolujem,že mu neverím v súvislosti s inými ženami. Ale keď mu poviem napr. že sme už tri hodiny spolu doma a okrem pusy na privítanie ma ani neobjal a že mi chýba tak aj to považuje za obmedzovanie-najnovšie mi to vykrikuje. Som z toho zúfalá! Cítim sa ponižovaná, urážaná mojim partnerom. Nemám pocit, že ma miluje,že si ma váži. Vykrikuje mi iba všetky zlé veci a v poslednej dobe takmer pravidelne, že sa mám ísť liečiť. Minulý týždeň sme išli na 4 dni k mojej mamine a stretávali sme sa s rodinou. Povedala som mu, že ak naozaj so mnou už nechce byť tak nech tam so mnou nejde a ja všetkým oznámim, že sme sa rozišli. Vyjadril sa, že chce ísť, vybavil si voľno v práci. No aj tam bol ku mne nepríjemný. Vyslovene ma provokoval,flirtoval s čašníčkou a keď videl, že ma to nahnevalo (odmlčala som sa,nič som mu nepovedala) tak mi znovu začal ubližovať,vykrikovať moju žiarlivosť a podobne a pokračovalo to celú noc. Môj plač, prosby,hrozby a všetko úplne ignoroval. Pravdou je, že keď mi povie, že so mnou byť nechce tak ho prosím aby to nehovoril, že nemôžem bez neho žiť, že to nezvládnem... Len že on to povie a keď neskôr napr. máme priestor na intimitu tak ho využije a keď povie mi v tej chvíli, že ma miluje a chce so mnou byť do konca života. Môj partner v lete zaplatil zálohu za snubný prsteň,od začiatku nášho vzťahu mi tvrdí, že chce mať so mnou deti. A teraz sa takto veľmi jeho správanie zmenilo.
    Od kedy pracuje v oblasti finančníctva sa veľmi zmenil aj v komunikácii. Je veľmi spoločenský a komunikatívny. Voľakedy som napr. rezervovať víkendový pobyt musela telefonicky ja,on také veci nerád robil. Dnes denne telefonuje s desiatkami klientov a je to vidieť aj v bežnom živote ako sa v tomto zmenil. To je samozrejme dobré,len som chcela na to upozorniť, že už dnes nie je nekomunikatívny a introvertný, ale skôr naopak. Dôležité je asi aj to, že môj partner pochádza z veľmi nepríjemného rodinného prostredia. Má rodičov alkoholikov, v detstve bol viac bitý ako sýty... Dnes sa stretáva s rodinou tak raz za rok zo slušnosti. Mne sa podarilo nadobudnúť pekný medziľudský vzťah s jeho sestrou a bratom. Obaja už majú svoje rodiny. Zorganizovala som napr. spoločnú dovolenku s jeho sestrou a jej synom. Je týmto nápadom naklonený, ale keby som to neriešila on tú potrebu nemá. Veľmi málo domov aj telefonuje. Skôr keď sa ho opýtam čo je doma nové...
    Hľadám dôvody k tejto zmene jeho správania, jeho prístupu ku mne a k nášmu vzťahu v jeho práci, v kolegoch, ktorých napĺňajú vzťahy na jednu noc a družné a časté posedenia pri alkohole,hľadám dôvody v nejakej ďalšej slečne... Ale neviem. Môj partner mi tvrdí, že je to preto lebo keby sa mi naďalej prispôsoboval tak sa zblázni, že on teraz našiel sám seba a nikdy iný nebude a keď sa mi nepáči mám ísť od neho preč. Úprimne nemám silu na rozchod. Som na neho zvyknutá, bývame spolu od začiatku, sme spolu vždy keď nie sme v práci, je pre mňa všetkým, neviem si predstaviť žiť bez neho, ale nemôžem ani takto ďalej žiť s ním. Preto prosím o radu, čo ďalej? Ďakujem.

    Reagovat

    re. zrazu nespoznávam svojho priatela

    Admin PhDr. Michaela Peterková 10.listopad 2014 13:30:55
    Biba,
    on možná nepoznává Vás... Je evidentní, co dělá špatně - udržuje kontakty (zřejmě jen virtuální) s jinými ženami. Co děláte špatně Vy - žárlíte, pokoušíte se ho omezovat a vlastnit.
    Já se ho nezastávám - neznám ženu, které by bylo příjemné, kdyby si její muž psal s jinými (a ještě ke všemu se vydával za někoho jiného).
    Ale víte, co by udělala moudrá žena, který by s ním i přesto chtěla být? Dělala by, že o tom neví a chovala by se, jako že se to neděje.
    Nebudeme tady řešit, jak můžete "napravit" svého přítele; teď jde o Vás. Myslím, že základem k uklidnění situace by bylo, kdybyste přestala nárokovat, aby se nescházel s kolegyněmi v práci atd. Já jsem žila se žárlivcem, takže tu situaci z druhé strany dobře znám - a je to peklo. Kdyby byl jinak pozlacený, nemohla bych s ním být.
    Vymotejte se z požadavků, které na sebe a na partnera máte. Vzdejte myšlenku, že pokud je s Vámi, nebude si psát s jinými. Nebude se kontaktovat s bývalou. Tohle musíte přestat řešit.
    Uvědomte si, že když si bude chtít najít jiný vztah, udělá to. Když Vás bude chtít opustit, opustí Vás. Nikdo nemáme svého partnera jistého. Jediné, co může každý z nás udělat, je snažit se, aby s námi byl náš partner spokojený.
    Je dobře, že si svou žárlivost připouštíte. Začněte na ni pracovat. Sama, nebo s psychologem.
    Za další, odpovězte si na tuto otázku: Jaké to bylo, když jsme byli ve vztahu spokojení? Co jsem dělala já? Co dělal on? Jaké byly okolnosti? Co z toho jde dnes použít? Replikujte to, co se osdvědčilo, odhoďte, co nefunguje.
    Hodně štěstí!
    Michaela Peterková

    Zajímavé odkazy:
    www.psychonet.cz - Test duševního zdraví (neurózy, deprese, stres)

    www.velka.zlutasova.cz - Online programy PROTI DEPRESI, ÚZKOSTI A MINDRÁKŮM

    Reagovat

    pomoc

    Markéta 30.říjen 2014 01:34:50
    Dobrý den, jsem v koncích mám přítele jsme spolu skoro dva roky . Jemu je 16,mě 18 .Jedná se o vztah na dálku , ale on nedokáže nemyslet na jiné holky a flirtovat s nimi, když je nějaká hádka či problém tak vinu automaticky svádí na mě , vyčetla jsem mu , že se prochází s jakousi Aničkou do půlnci po parku a já na něj čekám a byla jsem hned ta zlá :( On mě miluje, to vím a jájeho taky, ale nesnesu ty holky okolo , ale rozejít se s ním nechci, to bych nedala prostě a už mě napadá jen si vzít prášky a na vše zapomenout -.- , jsem vážně v koncích on mě tak psychicky za tu dobu vydeptal, že si to ani neuvědomuje, přede všemi předstírám smích a dusím to v sobě a potají brečím, ale už to nedávám, chci se vším skončit :((
    Reagovat

    re. pomoc

    Admin PhDr. Michaela Peterková 4.listopad 2014 14:36:28
    Markéto,
    asi je to ještě nezralý kluk, který si potřebuje spoustu věcí vyzkoušet. To budete muset vydržet, pokud s ním chcete být.
    Ale chyba je, že v sobě všechno dusíte a předstíráte smích - to je na tom všem to, co Vás vyčerpává úplně nejvíc. Vykašlete se na to, hned. Svěřte se kamarádce, mámě, babičce, prostě komukoli, komu můžete věřit. Neskutečně se Vám uleví a myšlenky na to, že byste všechno skončila, zmizí. Není to nic ponižujícího, postěžujte si na toho pardála nevděčnýho a oni Vás určitě podpoří. Dostanete asi pár chytrých a "chytrých" rad, ale to snad přežijete. Hlavně, když si přestanete hrát na to, co není.
    Seberte odvahu a neváhetjte!
    Michaela Peterková

    Zajímavé odkazy:
    www.psychotesty.psyx.cz - Nejlepší online PSYCHOTESTY: test typů osobnosti, EQ test, test duševních poruch

    www.velka.zlutasova.cz - Online programy PROTI DEPRESI, ÚZKOSTI A MINDRÁKŮM

    Reagovat

    nalehava pomoc s pritelem :/

    Ani 27.říjen 2014 22:25:13
    Dobrý den, potřebovala bych poradit. S mým kamarádem se znám přes rok. Jsem taková, že se zamiluje na první pohled a jsem přelétavá celkem. Ale zkomplikoval mi to tenhle kamarád. Na začátku se snažil, abych s ním byla, ale já jsem si po sléze našla jiného partnera. On se pořád snažil dával mi šance a věděl že je moje slabina. Vždycky když mi řekl buď tohle uděláš nebo je konec. Většinou jsem udělala všechno podle něho. Když jsem s tím mým přítelem byla dala jsem si s ním chvíli pauzu, abych poznala co doopravdy chci, protože mi to dost komplikoval, tenhle kamarád. Jela jsem k němu a prostě došlo k něčemu co jsem i tak nějak chtěla. Par dnu potom jsem se ale vrátila ke klukovi a tenhle dostal ode mě ránu. Čekal že budeme spolu. Avšak asi za 3 měsíce, tedy po 8mi měsíčním vztahu, jsem mu udělala radost a ukončila jsem vztah, protože to tak nějak i vedlo k zániku, jak nám to kazil. Ano bývalý si hned našel jinou, ale tak nějak smířila jsem se s tim. měsíce plynuly a on když viděl co vlastně způsobil, tak se začal měnit přestával se snažit, ale stejně pořád se snažil. Viděla jsem naději, ale nechtěla jsem to tak nějak uspěchat. Strávili jsme spolu i několik nocí a tak, a ja se pak vykousla opila s jinym, a tohle se mi stalo 2x nic si z toho ale ani nepamatuju a on mi to dal pěkně sežrat. Myslím že mu to dost ublížilo. Párkrát se mě i zeptal jestli spolu budeme chodit, ale já mu řekla NE a to ho taky dost ode mě oddálilo, ale vysvětlila jsem mu že nechci být ta na kterou budou ukazovat že po měsíci už má jiného, vím jak je to pro lidi nepříjemné, ale prostě nepochopil to a tak mi to i vracel. Třeba když jsme spolu nekde byli a nejaky kluk za mnou prisel at si s nim jdu pokecat on rekl ze ne a ja sla, aniz bych s tim clovekem neco mela a bavila jsem se s nim max 2 minuty vratil mi to tim ze dal jine holce ruku. Vetsinu veci mi vraci v daleko vetsi mire, aniz bych treba neco provedla. Za posledni 2 mesice ale je uz docela k nesneseni, ja pro neho zacala delat prvni posledni, zacala se snazit a priznam, ze on se zacal ke mne chovat jak k veci, zcal si se mnou hrat, i kdyz vi ze cokoliv rekne, tak mi ublizi a vi ze se ho nedokzu vzdat. Bereme se tak jako bychom spolu chodili, kdyby se me zeptal jestli bych s nim ted chodila odpovedela bych ze ano a on i tohle vi.. ale nezepta se. Parkrat uz mi ruply nervy a ja mu rekla je konec. Ale ja hned mu lezla do prdele a on ho sam nechtel. ALe jak sem se zacala k nemu chovat fakt nadherne, tak mi to rika v posledni dobe ze ja jsem ta spatna, i kdyz mi nema ani co vytknout z pritomnosti a tak mi vraci minulost. A porad rika je konec, nech me byt a kdyz jsem se ho zeptala chces vubec byt se mnou rekne mi napul jo, napul ne. Kdyz chci s nim neco resit, tak mi prijde ze z toho uhyba. Taky kdyz jsme driv volali bezne treba 12 hodin, nevydrzeli jsme bez sebe skoro vubec a ja mu napsala ted ze ho chci slyset zavolal mi bavili jsme se chvili a on uz si me slysela to ti staci ne. Uz se o mne nezajima, jak kdybych mu byla jedno, kdyz mu reknu co by mohl delat lip, rekne mi budes beze me stastna, ale ja nedokazu mu rict, ze proste bez neho byt nechci. on to vi a zahrava si se mnou, ale ja ho nechci ztratit, jen potrebuji, aby se zmenil a byl tak vnimavy a skvely, jako nazacatku. Prosim, zoufale prosím už nevím vůbec co mám dělat. :/
    Reagovat

    re. nalehava pomoc s pritelem :/

    Admin PhDr. Michaela Peterková 4.listopad 2014 14:30:51
    Ani, myslím, že chcete něco, co možné není: aby k Vám ten kamarád cítil to, co na začátku. Jak by mohl, když teď je úplně jiná doba? Na začátku jste byla nedostupná, poznávali jste se, byli jste na spousti věcí zvědaví... Teď - už se v mnoha ohledech zdáte a oba máte tomu druhému co vyčítat. Z čeho by se tady měla narodit ta počáteční romantika?
    Během času se on začal vzdalovat a ve Vás se rozvíjel hlubší cit (i když je otázka, jestli ho teď taky nechcete hlavně proto, že je nedostupný, že nechce on?).
    Jasné ale je, že pokud mu budete lézt někam, tak ho spíš ještě odradíte. Pokud v něm chcete vyvolat zájem, zkuste sportovní přístup - zajímáš mě, ale ne zase tak moc, abych na tebe myslela pořád. Stáhněte se - třeba se toho lekne a začne o Vás zase usilovat.
    Hodně štěstí - jo, a žijte taky něčím jiným:)

    Michaela Peterková

    Zajímavé odkazy:
    www.psychotesty.psyx.cz - Nejlepší online PSYCHOTESTY: test typů osobnosti, EQ test, test duševních poruch

    www.velka.zlutasova.cz - Online programy PROTI DEPRESI, ÚZKOSTI A MINDRÁKŮM

    Reagovat

     

    Online poradny zde na psychowebu fungovaly déle než 4 roky a za tu dobu jsem zodpověděla skoro 1800 dotazů.

    Všechno hezké ale musí jednou skončit:)

    Poradny jsou nyní uzavřené (důvod jednoduchý - čas). Ale můžeme se nadále ve virtuálním prostoru potkávat, vypisuji online otevřené dveře.

    V zodpovězených otázkách možná najdete i odpověď na to, co trápí Vás - určitě na ně mrkněte!

    PhDr. Michaela Peterková




    Psychoweb.cz doporučuje psychotesty:

    Test emoční inteligence
    Dokážete komunikovat s druhými, umíte správně odhadnout, jak se cítí? Vládnete svým emocím nebo ony ovládají vás?


    Test typů a poruch osobnosti
    Jaké je celkové zaměření vaší osobnosti? Nemáte některé vlastnosti příliš silně nebo naopak příliš slabě vyvinuté?


    Test psychických poruch
    Dělá vám starosti vaše psychika? Chcete pomoci odhadnout, jak jste na tom s duševním zdravím?


    Sociální test osobnosti
    Jaké máte předpoklady pro kvalitní a trvalé vztahy s druhými lidmi? Umíte je vytvářet a dokážete si druhé udržet?


    Test profesní orientace
    Na jakou školu nebo práci se hodíte? S jakou profesí ladí vaše osobnost?


    Test výkonu a motivace
    Snažíte se, ale výsledky se nedostavují? Co vám brání v úspěchu a výkonu?


    Test paměti
    Jak funguje vaše paměť? Jak dobří jste v zapamatování a vybavení?


    Test mentální výkonnosti
    Myslí vám to pružně, rychle a bezchybně? Neselháváte v pozornosti? Necháte se snadno rozhodit?


    Základní test osobnosti
    Jaký je základ vaší osobnosti? O co se můžete opřít a co vám naopak komplikuje život?




     
     

    © psychoweb.cz 2009-2017 Všechna práva vyhrazena. Jakékoli kopírování, další zveřejňování a šíření jakýchkoli textů, obrázků, fotografií, zdrojových kódů nebo jiných částí webu je bez písemného souhlasu zakázáno. Kontakt | Reklama | Podmínky použití | Seznam literatury      

    Doporučujeme weby: Partneři | Deprese | Schizofrenie | Sebevražda | Psychotesty | Angličtina | Hypnóza | Test paměti a IQ v akci | Psychologie barev | Syndrom vyhoření | Psychotesty pro řidiče |
    Psychotesty k policii | Psychologie - poradna | Nevěra | Seznam psychologů | Relaxace ke stažení | Testy a psychotesty | Test partnerského vztahu | Jak se zbavit úzkosti a deprese | Kurzy psychologie online | Psychoterapie | Přijímačky na psychologii | SEO webu sledují SEO nástroje.cz |