PSYCHOLOGIE
psychické poruchy - studium psychologie - obsahy knížek - psychologické testy - online psychologické programy

   

 
 
   

Online psychologické programy proti stresu, úzkosti a depresi


Vyzkoušejte unikátní psychologické programy Žlutá sova, které vám pomůžou zbavit se problémů – stresu, nervozity, prázdnoty a deprese.

Každý program obsahuje:

  • postupy, díky kterým máte možnost poznat svou pravou osobnost
  • užitečné informace
  • testy a kvízy s automatickým vyhodnocením
  • úkoly a shrnutí na váš e-mail
  • autosugestivní a relaxační nahrávky, které si stáhnete a budete si je pak přehrávat; zůstanou vám napořád a budou vám tak pomáhat i po ukončení práce s programem

  • To nejcennější na programech Žlutá sova je, že jsou interaktivní - pracujete s nimi a sami je tak dotváříte. Jste aktivní, programy vás nutí přemýšlet a nabízejí vám možnosti, jak zlepšit svůj život.

    Programy Žlutá sova jsou:

  • plně online - můžete se jim věnovat z pohodlí domova a kdykoli se vám to hodí
  • srozumitelně napsané – nepotřebujete žádné znalosti z psychologie
  • interaktivní – donutí vás k akci
  • důvěrné a anonymní – v programu máte vlastní prostor chráněný heslem
  •  

    Reference – z ohlasů těch, kteří program(y) absolvovali:

    Chci mockrát poděkovat za opravdu vynikající nápad.

    Moc děkuji za váš program, pomohl mi více, než jsem si myslela, jsem ráda, že něco takového existuje :)

    Děkuji moc za Vaši práci a pomoc a motivaci a popostrčení a podporu a......

    Jsem velmi spokojena s vasimi kurzy, tento je jiz druhy. Ten prvni mi vylozene pomohl (deprese), tento zas o kus dal posunul na ceste zivotem. Diky!

    Víte, na docházení do ordinace jsem neměla ani čas ani peníze.... váš program mě, myslím, zachránil. Děkuji moc.

    dakujem velmi pekne, velmi som si to uzila a myslim, ze to bolo uzitocne, budem sa k tomu aj vracat.. ;)

    Žlutá sova je bezva nápad. Dík za inspiraci.

    Děkuji, že jste a pomáháte !!!

    Doporučila jsem program minimálně pěti lidem. Jsem přesvědčena o slušné úrovni a hlavně efektu který má a měl program na mne.

    Děkuji za Vaši práci a pomoc. Z programů ŽS budu čerpat už pořád.

     

    Psychologické programy Žlutá sova můžou pomoci i vám – najdete je na www.velka.zlutasova.cz






    Online psychologická poradna
     

    Online poradny zde na psychowebu fungovaly déle než 4 roky a za tu dobu jsem zodpověděla skoro 1800 dotazů.

    Všechno hezké ale musí jednou skončit:)

    Poradny jsou nyní uzavřené (důvod jednoduchý - čas). Ale můžeme se nadále ve virtuálním prostoru potkávat, vypisuji online otevřené dveře.

    V zodpovězených otázkách možná najdete i odpověď na to, co trápí Vás - určitě na ně mrkněte!

    PhDr. Michaela Peterková








    Diskuze k článku Online psychologické programy proti stresu, úzkosti a depresi


    Strana 4 z 106
    Zobrazit položek na stránce
    Stránky: První Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 ... Další Poslední

    Na rozcestí, kudy kam?

    Denisa 3.duben 2014 17:14:02
    Dobrý den paní doktorko,
    mám problém s kterým si nevím rady. Nejeví se jako důležitý, ale jsem zmatená, nevím zda se s tím svěřit a neumím si držet nadhled a řešit situaci s chladnou hlavou. S přítelem jsme spolu přes pět let. Byla to obrovská láska a po roce, kdy jsem odmaturovala jsme se k sobě sestěhovali a usadili se 300km daleko od domova a začali pracovat. Nicméně už přes rok mluvíme o tom, že se vrátíme domů a založíme rodinu. Jemu je 25 a mě 23, vím jaké jsou dnes problémy s otěhotněním a tak si říkám, že je lepší do třicítky zvládnout. Rezignovala jsem na své sny a smířila se s obyčejným životem na předměstí (protože v Praze se přítel usazovat nechce). Vlastně se mi ta vidina i líbí. Jenže jsou to samé sliby a plány, které se neustále odkládají. Mluvili jsme o roce 2013, teď padl i rok 2014 a prý počkáme ještě rok.
    Cítím se nejistá, nemilovaná a odsouvaná neustále na druhou kolej. Nejdříve byla výmluva peníze, jakmile jsme našetřili tak jsou to podnájemníci v bytě na Moravě, kde nájemkyně otěhotněla a přítel ji nechce s miminem a tříletým dítětem vystěhovat a tak jim dal další rok (prostě jemu hrají na city a využívají toho, že je to jeho byt). A co já? Nic. Mám takový pocit, že nás pojí jen společný majetek, který jsme za 5 let společného žití vybudovali.
    Vím jistě, že se v Praze sama neuživím a z momentální výplaty, kdy pracuji na poloviční úvazek (abych mohla obstarávat domácnost, dálkově studovat vysokou a ještě se starat o přítele a psa) nemám ani na nájem. Doma na Moravě práce není. Mám strach, že náš vztah se přetvořil v můj strach z ekonomické nestálosti když se osamostatním a přítelového strachu, že se o sebe sám neumí postarat....
    Jak si udržet nadhled a zhodnotit vztah? Bojím se, že zůstanu sama. Rodiče mě samozřejmě rádi vezmou zpět, ale nebudu litovat?
    Omluvám se za svůj tok myšlenek, ale mám v hlavě takový zmatek, že se nedokážu vyjadřovat srozumitelně. Předem děkuji za radu.
    Reagovat

    re. Na rozcestí, kudy kam?

    Admin PhDr. Michaela Peterková 7.duben 2014 13:10:10
    Deniso,
    člověk někdy dospěje do stavu, kdy má několik možností, ale každá z nich s sebou nese natolik velkou nevýhodu, že je těžké se rozhodnout.
    O Vašich úvahách by měl předně do detailu vědět Váš přítel. Měl by toho vědět tolik, aby pochopil, jak se cítíte, a vzal to v úvahu. Podle toho, co píšete, bere spíš ohled na ostatní. Samozřejmě ho nemůžete nutit, ale pokud o vztah s Vámi stojí, měl by trochu duševní námahy podstoupit a podívat se na to Vaším pohledem.
    Pokud jde o Vás - možná by Vám pomohla stará dobrá metoda vzít si tužku, papír, napsat pod sebe všechny možnosti, které máte (zůstat ve vztahu; opustit přítele; nechat školu a jít pracovat; atd atd. - dejte tam úplně všechno, co Vás napadne, jakkoli se Vám to může zdát předem odepsané), vedle dva sloupce - plusy a minusy, které si ke každé variantě napište. To Vám celou situaci výrazně zpřehlední.
    Snažte se partnera získat pro to ideální řešení, tedy založení rodiny. Dejte mu čas, ať si vše promyslí, pak si popovídejte. Nedávejte mu moc prostoru k dalšímu odsouvání rozhodnutí - má to asi ve zvyku a může Vás takhle napínat až příliš dlouho. Jak jsem psala, nutit ho samozřejmě nemůžete a asi ani nechcete, ale kvůli sobě byste potřebovala, aby se nějak rozhodl.
    Hodně štěstí!
    Michaela Peterková

    Zajímavé odkazy:
    www.psychotesty.psyx.cz - Nejlepší online PSYCHOTESTY: test typů osobnosti, EQ test, test duševních poruch

    www.velka.zlutasova.cz - Online programy PROTI DEPRESI, ÚZKOSTI A MINDRÁKŮM

    Reagovat

    Bez názvu

    Josef 3.březen 2014 19:07:23
    Dobrý den,

    chtěl bych poprosit o radu s mými dvěma problémy.

    V zaměstnání jsem se zamiloval do jedné slečny, před časem jsem ji z tohoto důvodu oslovil a seznámil jsem se s ní. Můj problém je ten, že když si za ní občas přijdu popovídat na její pracoviště nebo ji někde potkám, najednou mi nějak nenapadá o čem mám mluvit, co ji v danou chvíli říct, prostě mám takový blok, prázdno. Když za ní jdu, předem si připravím asi co jí řeknu, na co se jí chci zeptat, ale stejně pak mám obavy typu: co když mi dojde téma a nastane trapné ticho, bude si myslet proč za ní jdu když nic neříkám a podobně. Ono je to vymýšlení o čem se sní bavit také docela psychicky náročné - neustále něco předem vymýšlet. Potřeboval bych abych vždy věděl o čem mluvit, co v tu a tu chvíli říct, tedy odstranit ten zmíněný blok. Blok se projevuje jen v komunikaci s touto slečnou, s jinou (o kterou nemám zájem) je to bez problémů.

    Druhým mým problémem je, že když za ní jdu si popovídat, mám pocit (nikoli důkaz), že tam nejsem vítaný, že to že se se mnou baví je jen ze slušnosti. Když se ale někde potkáme, často mě ona pozdraví jako první i s úsměvem. Myslím, že to by asi nedělala, kdyby ke mně měla nějaký negativní postoj.

    Musím zmínit, že jsem introvert, bohužel mám také nízké sebevědomí a myslím, že ty mé problémy s tímto asi mohly souviset. Také jsem na internetu narazil na článek o sebevědomí, kde byly vysvětleny přesvědčení a předpoklady (vy jistě víte o co jde) a i tohle na mě přesně sedělo.
    Před časem jsem tady u vás prošel online kurz na zvýšení sebevědomí a pročetl několik článků o zvýšení sebevědomí a musím napsat, že jisté výsledky a pokroky cítím - na některé situace se dívám jinak, už se z nich "nehroutím" a automatické negativní myšlenky jsou slabší a přestávám jim věřit. Zmíněné dva problémy výše, ale zatím nedokážu odbourat, proto budu rád, pokud mi poradíte jak na to.
    Děkuji a přeji hezký den.

    Reagovat

    re. Bez názvu - slečna

    Admin - PhDr. Michaela Peterková 5.březen 2014 11:30:21
    Josefe,
    společným jmenovatelem těch potíží je snížená sebedůvěra (s tou je možné a dobré něco dělat) a zřejmě budete taky introvert (s tím se nic nenadělá, ale taky to určitě není žádný chyba, být introvertem).
    Ty obavy, jestli o Vás má zájem nebo ne, to jsou typické neurotické myšlenky - podle toho se s nimi snažte naložit. Jednak se podle jejího chování zdá, že se mýlíte, a pak, i kdyby o Vás skutečně nestála, je dobré, když to zjistíte a určitě kvůli tomu nebude konec světa. Tyto a podobné úvahy by měly vést k tomu, že tuhle myšlenku odepíšete jako zbytečnou.
    S tou komunikací je to vždycky nejhorší na začátku. Jak to jednou dokážete, už to půjde. Abyste se odhodlal, připravte si předem téma a taky si to vyzkoušejte - řekněte si někde doma nebo jinde o samotě, nahlas, co té slečně řeknete jako první jednu dvě věty. Nijak se nestarejte o to, co bude dál, stačí začít. Nachystejte si ještě, ale to jen čistě pro svou jistotu, "únikovou větu", kdyby hovor opravdu silně oboustranně vázl - něce ve smyslu "promiň, musím letět, ale rád tě zase uvidím".
    Jakmile se Vám to jednou povede, máte vyhráno.
    Hodně štěstí!
    Michaela Peterková

    Zajímavé odkazy:
    Jak přestat kouřit - Odvykání cigaretám

    www.psychonet.cz - INTELIGENTNÍ testy zdraví a osobnosti
    Reagovat

    Bez názvu

    inna 1.březen 2014 22:02:37
    Dobrý večer,přemýšlím o kamarádce je z rozvedený rodiny,tak nějak koumám,co má proti svému tatíkovi.Znám její maminku i tátu,když to tak vemu je to hodný člověk.Její mamka je zábavná a zároven mi připadá,že střídá muže.O mamince říká,že ji má moc ráda a o tatovi se jí nechce mluvit..jen mluví mamka,mamka ,věřím mamce je jí 15let.Čím to může být?Taky jsem z rozvedený a mám je oba ráda stejně..
    Reagovat

    re. Bez názvu

    Admin - PhDr. Michaela Peterková 4.březen 2014 11:06:08
    Inno,
    důvod je ten, že není každý jako Vy - každý jsme jiný, máme jiné vlastnosti, jiná měřítka atd. Pokud nejste v kůži své kamarádky, nemůžete ani tušit, proč má oblíbenější mámu. To ví jen ona. Možná je to právem, možná je nespravidlivá, ale to se zvenku nedá bezn dobré znalosti její situace posoudit.
    Mějte se hezky
    Michaela Peterková

    Zajímavé odkazy:
    Jak přestat kouřit - Odvykání cigaretám

    www.psychonet.cz - INTELIGENTNÍ testy zdraví a osobnosti

    Reagovat

    mám strach

    Zuzka 17.únor 2014 21:50:25
    Dobrý večer,prosím,poradte..požádala jsem o rozvod,nebot v mém manželství byli konflikty jak fyzické i psychické,už nežije s náma tak mně pořád bývalej prudí,máme spolu syna 5letýho,ho navštěvuje,nebráním mu ve styku se synem a když si ho veme,tak ho stejně přiveze,třeba až druhý den,vím,že to dělá schválně,chce mi ubližovat.Můžu si diktovat podmínky,když ještě není v moji péči?A i chci popsat situaci,kdy syn byl u něj na víkend a potkala jsem je v marketu a vidím syna,jak by rád běžel za mnou,ale nesmí,nebot se táty bojí.Je to manipulace s dítětem?Mám to říct sociál.pracovnici,vždyt to se přeci nedělá??Když potkáme se synem jeho otce,tak běží za ním,tak mu v tom nebráním.Drásá mi to u srdce,co tím sleduje??
    Reagovat

    re. mám strach

    Admin - PhDr. Michaela Peterková 19.únor 2014 10:29:43
    Zuzko,
    co tím Váš exmanžel sleduje - nejspíš se chce skrz syna pomstít trochu Vám a chce si srovnat pošramocené sebevědomí tím, že si dokáže, že syn ho poslouchá. Tohle by se mohlo s postupujícím časem zmírňovat.
    Z hlediska syna to dobré není. Sociální pracovnici to samozřejmě řekněte - je možnost, že s exmanželem promluví a jemu třeba dojde, že takhle to není úplně dobré.
    S diktováním podmínek pozor - jednak je vždycky lepší se dohodnout a pak taky by to zase mohl odnést jedině syn. I když si třeba o svém exmanželovi nemyslíte ty nejlepší věci, snažte se o dohodu; Vy jste se z jeho vlivu už vymanila, ale teď jde hlavně o Vašeho syna.
    Hodně štěstí!
    Michaela Peterková

    Zajímavé odkazy:
    Relaxace pro děti - Zábavné relaxační hry

    www.psychonet.cz - INTELIGENTNÍ testy zdraví a osobnosti

    Reagovat

    syn

    Zdenka 17.únor 2014 11:26:38
    Dobrý den, mám 18letého syna, z kterého jsem velice nešťastná. Syn má neustále špatnou náladu, nemluví se mnou, je vzteklý, někdy i agresivní. Ve škole má problémy s chováním, je drzý na učitele, prosazuje si svoji pravdu a řekne paní učitelce do očí, že si za to může sama, dostal tedy napomenutí třídního učitele, z kterého si samozřejmě nic nedělá, je mu to jedno. Každý den chodí s kamarádama po škole ven, po příchodu domů nás jen pozdraví a zaleze do pokoje, nekomunikuje. Ve škole se učí na čtyřky, prý mu stačí prolézt. Máme spolu stanovená pravidla ohledně příchodu domů, ty dodržuje, dále v sobotu má za úkol utřít prach v pokojíku a v neděli pomáhá s vařením, ale nedá se s ním u toho vydržet, neustále tříská nádobím, je vzteklý, podrážděný, vařit nechce a dává mně to patřičně najevo, snažím se zachovat klid, když už se to opravdu nedá vydržet tak odejdu do druhého pokoje, ale nejsem pak schopná s nikým komunikovat, uzavřu se do sebe a moc nemluvím, což má samozřejmě vliv na celkovou atmosféru v rodině. Trápím se a velmi často nad synovým chováním brečím. Manžel (syn není jeho vlastní) se do výchovy neplete, ale i on už mně řekl, že si občas řekne jestli mu tohle stojí za to. Synův tatínek o něho nejeví zájem a tak mám pocit, že jsem na vše sama a moje manželství začíná také dost trpět. Syn nemá žádné zájmy, nic ho nebaví, tak jsem to zkusila aspoň s tím vařením aby aspoň něco uměl až se osamostatní, ale ráno nechce vstávat, že je unavený, musím ho několikrát napomínat aby vylezl z postele a pak snášet jeho špatnou náladu, že se zase nevyspal. Obviňuje mě, že zase celý den bude mít kvůli mně zkaženou náladu. Přečetla jsem si nějakou literaturu, několikrát byla za psychologem, se synem se snažím řešit vše v klidu bez emocí (někdy to ale nevydržím a začnu křičet), ale jsem už hrozně vyčerpaná a začínám mít pocit, že by mně bez něho bylo líp. Mám syna poslat k otci? Pokud se syna zeptám, zda ho něco trápí, tak odpoví že ne, že ho mají všichni rádi jen s námi si nerozumí. Tráví svůj veškerý volný čas s kamarády, v sobotu odejde po obědě ven a vrátí se třeba až o půlnoci. Mám mu to tolerovat? Telefon vždy zvedne, nechodí opilý, vrátí se v dohodnutý čas, ale manžel mně vyčítá že mu nechávám příliš velkou volnost. Nevím jak s ním jednat, všude se píše že s puberťákem se má jednat opatrně a citlivě, ale já nevím jaké jsou meze. Když se učí na čtyřky, mám mu zakázat počítač dokud se nezlepší, mám mu omezit příchody domů, mám trvat na nedělním vaření i za cenu třískání nádobí a odporu? Syn dostává 100,-Kč týdně kapesné, pokud se dobře chová přidám ještě 100,-Kč. Je to správné? mám cenu kapesného zvýšit, protože syn neustále trpí nedostatkem peněz, ale brigádu si žádnou dosud nenašel. Vozím ho každý den do školy, stále na něho čekám , neumí přijít včas, tak mu i občas ujedu. Jak ho donutit aby ráno vstal dřív? on mně řekne, že i když vstane dřív, tak přijde pozdě. Manžel už od něho ani nechce žádnou pomoc, protože se vždy setká s jeho negativním přístupem. Jsem už vyčerpaná.

    Reagovat

    re. syn

    Admin - PhDr. Michaela Peterková 18.únor 2014 17:39:54
    Milá Zdenko,
    Váš syn už není puberťák, v 18 už by měl člověk (který se označuje jako adolescent) trochu vědět, kým je a co chce. Takové to našlapování, které je u puberťáků občas opravdu dobrý přístup, už by tady nemělo být potřeba.
    Váš syn má evidentně problémy s motivací. Nedovedu takhle na dálku posoudit, zda netrpí depresí, ale určitá teoretická možnost to je.
    Je dobře, že alespoň dodržuje vaše vzájemné dohody. Zvyšovat mu kapesné... pokud má možnost jít někam na brigádu a nechce, tak byste mu zvýšením kapesného utvrdila jeho postoj, že se nemusí snažit a stejně všechno nějak dopadne.
    Chybou je, že jeho otec neplní svou roli - takovýhle kluk potřebuje tátu, jednak jako vzor a pak jako regulaci. Váš nový manžel dělá spíš dobře, že se do toho neplete.
    S tím vařením - nejaké povinnosti potřebuje, ale zkuste zvážit, zda mu nesvěřit něco jiného, nějakou práci, kterou by dělal míň nerad (a u které by Vás tolik nevyčerpával svým znechucením).
    S jeho otcem se zkuste dohodnout, zda by se o syna pro změnu zase nestaral on. Nevím, jaké máte Vy a Váš syn po maturitě (vzhledem k tomu prospěchu na moc velkou studijní kariéru nevypadá, na druhou stranu je dnes spousta vysokých škol, které vystuduje prakticky kdokoli), ale měla byste ho chystat na to, že se bude osamostatnit a starat se o sebe sám.
    Abyste spolu líp vyšli, snažte se aspoň občas najít na jeho chování něco dobrého a říct mu to. Určitě tím nemyslím, že máte pořád jen chválit a nekritizovat, to opravdu ne - jen do té komunikace dostat aspoň jednou dvakrát denně něco pozitivního, to by se po nějaké době mohlo kladně projevit.
    Jinak cítíte sama, že Vaše možnosti zapůsobit na syna jsou omezené. Buď mu samotnému dojde, že nějaké poflakování bez zájmů a bez snahy čehokoli dosáhnout nenní úplně ta nejlepší životní strategie, nebo tvrdě narazí v samostatném životě (a dojde mu to třeba potom).
    Hodně štěstí a držte se!
    Michaela Peterková

    Zajímavé odkazy:
    www.psychonet.cz - Test duševního zdraví (neurózy, deprese, stres)

    www.velka.zlutasova.cz - Online programy PROTI DEPRESI, ÚZKOSTI A MINDRÁKŮM

    Reagovat

    změna chování a pocitů

    Petra 26.leden 2014 14:48:01
    Dobrý den paní doktorko. Je to už několik měsíců od rozchodu s mým bývalým přítelem. Od té doby jsem byli v kontaktu, měl tendence zajímat se, jak se mám a začali jsme se opět zbližovat (aspoň podle jeho reakcí to tak vypadalo a skoro vždy kontaktoval on mě). Zjistila jsem ale, že v jeho psychice je asi dost velký problém. Je schopen mi jeden den psát krásné zprávy a když se na druhý den vidíme, je naprosto odtažitý. To se stalo už několikrát, mění své pocity bez příčiny. Všechno jsme společně prodiskutovali a vyříkali si. Jsme si hodně blízcí, máme společnou představu o budoucnosti, stejné hodnoty a chemie taky funguje. Jediným rozdílem je, že já jsem možná někdy trochu impulzivnější, což jemu se nelíbí, ale myslím si, že to se dá společnou snahou vyvážit. Problém je v tom, že on má prostě strach, že se budou objevovat hádky ze začátku vztahu, které byli v té době častější. Říká, že je to jako nějaký blok, který nedokáže popsat a neví jak se ho zbavit. To asi způsobuje i jeho výkyvy nálad a pocitů, které mi přijdou opravdu iracionální. Včera po měsíci pauzy přišel s tím, že to asi spolu nezvládneme, tak jsme si o tom popovídali, po hodině už zase říkal, že nechce udělat chybu a vše zahodit, že je mu se mnou hezky, ale že se toho strachu nemůže zbavit. Večer mě obějmul, byl milý, poprvé od rozchodu jsme spolu strávili noc a ráno se probral s tím, že se se mnou necítí uvolněný a nic necítí. Už nemám sílu takový vztah zachraňovat, konečně mi došlo, že mu nedokáži pomoci ať se snažím sebevíc, ale zajímalo by mě, jestli se s tím dá aspoň něco dělat. K psychologovi jít nehce, prý jim nevěří a chodí jen k někomu na "odblokování", ale tomu zas nevěřím já. Přijde mi, jakoby měl pocit, že potřebuje potkat ještě někoho lepšího, kde to bude vše bez problémů fungovat (je mu 32, se mnou to byl první několika letý vztah, předtím to nikdy nevydrželo). Tohle je aspoň nějaký konkrétní důvod. Tím, že jeho chování nedokáži pochopit, snažím se vše pořád analyzovat, hledám příčinu a strasně mě to vysiluje. Dokážete mi to prosím z psychologického hlediska nějak vysvětlit? Děkuji.
    Reagovat

    re. změna chování a pocitů

    Admin - PhDr. Michaela Peterková 28.leden 2014 13:05:35
    Petro,
    bylo by moc potřeba posoudit, jestli se tento rys v chování Vašeho partnera objevil až teď, po rozchodu, nebo tam byl už předtím.
    Takové to chování "nevím co chci", časté změny názorů a nestálost patří pod hraniční osobnost - podívejte se prosím na www.psychotesty.psyx.cz/texty/psychologie-menu.htm, kde jsou jednotlivé akcenty osobnosti popsané; hraniční je tam taky (pod emočně nestabilní osobností).
    Jestli v tom popisu (ex)partnera nepoznáte, ještě sem klidně napište - ono se sice bez osobního kontaktu s tím člověkem často pátrá obtížně, ale občas s ë povede aspoň přiblížně odhadnout, v čem je ten zakopaný pes.
    Hodně štěstí!
    Michaela Peterková

    Zajímavé odkazy:
    www.psychotesty.psyx.cz - Nejlepší online PSYCHOTESTY: test typů osobnosti, EQ test, test duševních poruch

    www.velka.zlutasova.cz - Online programy PROTI DEPRESI, ÚZKOSTI A MINDRÁKŮM
    Reagovat

    Bez názvu

    Petra 28.leden 2014 16:58:23
    Dobrý den, děkuji paní doktorko za snahu pomoct mi. Četla jsem si popis hraniční osobnosti, ale to mi na něj moc nesedí. V profesnim životě je poměrně úspěšný, myslím že ani pocity prázdnoty a sebepoškozování už vůbec ne. Možná je trochu problém v tom, že kromě mě nemá žádné jiné osobní vztahy, žádní kamarádi, se sourozenci se skoro nebaví, jen s rodiči je to ok. Většinu času než mě poznal strávil ve virtuálním světě u počítače a je dost introvert.
    Na začátku našeho vztahu byl velmi zamilovaný, udělal by pro mě cokoliv. Já jsem se v té době asi chovala dost hloupě, byla jsem hodně impulsivní a on to vše snášel. Po čase jsem si to uvědomila, změnila přístup a vztah se dostal docela do pohody. Postupně ale začal být velmi přecitlivělý na jakýkoliv výkyv mé nálady (nikdy jsem mu ale nenadávala ani ho nijak neponížila, stačilo třeba zvýšit hlas). Byl tzv. "pasivně agresivní", nikdy mi nic nevyčetl přímo, ale až zpětně po nějaké době. Když jsem chtěla řešit společnou budoucnost, bylo velmi těžké komunikovat, protože jsem pořád jen slyšela, že neví a není si jistý. Já jsem pak byla čím dál nervóznější a to zase nesnesl on. Navíc jsem neustále trpěla pocity viny (protože říkal věci jako: Přemýšlel jsem o víkendu, že tě požádám o ruku, ale pak si udělala to a to a teď už zase nevím). Připadal jsem si jako dítě, která je potrestané odepřením lásky. Proto jsem se odstěhovala, po 2 měsících jsme se sešli, popovídali si a domluvili se jak by naše budoucnost mohla vypadat (vlastně jsme se ve všem shodli), říkal že mu to hodně pomohlo, promyslí to a dá mi vědět. Za 2 dny rozchod po mailu. Nechala jsem ho být, mezitím si našel někoho jiného, ale pořád se mi ozýval a začali jsme se zbližovat (prý jsem člověk, který je mu nejbližší). Když svůj vztah ukončil, myslela jsem, že to třeba zase zkusíme, že jsme se posunuli dál a uvědomili si chyby. Ale ty jeho změny pocitů jsou snad ještě horší (viz předešlý příspěvek). Hlavní důvod je prý ten, že se bojí, že se budou opakovat hádky ze začátku vztahu. Proto se pořád užírám pocitem viny, že kdybych se tehdy nechovala jako blbec, mohlo to dopadnout jinak. Omlouvám se za ten román, snad budete mít trpělivost číst až do konce:). Ať se Vám daří.

    Reagovat

    re. Bez názvu

    Admin - PhDr. Michaela Peterková 29.leden 2014 14:12:26
    Tak to vypadá na nějakou emoční a sociální nezralost. Přece dospělý člověk snese, že je jeho partner občas nabručený, to je zcela normální.
    Vy si ale nic nevyčítejte, v té době jste jednala tak, jak jste to zvládala v té době, nemůžete uplatňovat dnešní měřítka na minulost.
    Berte to jako zkušenost.
    Opravdu dobře a s ohledem na svou nervovou soustavu zvažte, zda ještě uvažovat o nějakém sblížení. Když člověk začne takhle blbnout - že vás skoro požádá o ruku a následně se s Vámi rozejde, bylo by to asi hodně náročné soužití. Co by dělal, až by nastávaly takové ty běžné problémy s dětmi a domácností? Odcházel by k mamince?
    Volba je samozřejmě na Vás, tak ať vyberete dobře.
    Michaela Peterková
    Reagovat

    Bez názvu

    agáta 25.leden 2014 15:49:41
    Dobrý den paní doktorko, chtěla bych Vás poprosit o radu. jsme spolu s přítelem přes šest let, mě je 24, jemu 28. V poslední době jsme měli problémy, hádali jsme se a odcizili se. Myslím, že problém byl i v tom, že jsem ho hodně do věcí nutila, třeba jsem hodně mluvila o svatbě, kterou on nechce, hodně jsem ho omezovala a vždy muselo být po mém, což ale vidím až teď. Co nám hodně vadí oběma je také to, že spolu zatím nebydlíme, jen jsem u něj přespávala, má jeden pokoj, ale jinak bydlí s rodiči (já také. Jeho rodiče nám hodně ublížili v tom, že už nám asi 5 let slibují, že nám dají ten jejich byt a půjdou bydlet na chatu. Já už jim nevěřím, přítel ale opravdu věří, že se ted na jaře odstěhují...hádali jsme se hodně i kvůli tomu, protože já nechci být na jeho rodičích závislá. Po poslední hádce jsme se domluvili, že si dáme tak tři týdny až měsíc pauzu, abychom si oba urovnali v hlavě co vlastně chceme. Řekli jsme si, že se máme oba rádi, ale že potřebujeme od našeho vztahu něco jako "dovolenou". Co si o tom myslíte, může nám to pomoci? Co udělat proto, aby to mělo efekt? zatím jsme od sebe dva dny a už mi chybí...
    Reagovat

    re. Bez názvu - vztah

    Admin - PhDr. Michaela Peterková 27.leden 2014 13:35:26
    Milá Agáto,
    může to pomoct. Jak se říká, člověk si skutečnou hodnotu věcí uvědomí tehdy, když je ztratí. Tohle odloučení je simulace takové ztráty. Mělo by vést k tomu, že si oba srovnáte, co je důležité a co ne. Vy třeba perfektně popisujete, co u sebe vidíte za chyby v jednání - a co byste tedy do budoucna změnila. Snad takovým uvědoměním projde i Váš partner.
    Váš vztah je ale opravdu ohrožený tím, že se nikam neposouvá. To je tzv. přechozený vztah - všechno je pořád nezávazné, nemáte společnou domácnost, ani děti... nic živého nesmí stagnovat, jinak to upadá.
    Ty věčné sliby partnerových rodičů mi připomínají slibování nevěrného manžela své milence, že se už opravdu rozvede. K ničemu. Ale protože jaro je už poměrně blízko, možná byste se s partnerem měli usnést, že dejme tomu 30. května je ten poslední termín - pokud do té doby budou pořád v bytě, vy si 1.6.2014 začnete hledat svoje společné bydlení. A tohle rozhodnutí realizovat, žádné "ještě počkáme měsíc" atp. To bude spíš úkol pro partnera než pro Vás - aby byl schopný takové rozhodnutí dodržet. Mělo by mu být jasné, že na tom závisí osud vašeho vztahu.
    Tak ať ta pauza vede k užitečné reflexi na obou stranách - pak to půjde.
    Hodně štěstí!
    Michaela Peterková

    Zajímavé odkazy:
    Jak přestat kouřit - Odvykání cigaretám

    www.psychonet.cz - INTELIGENTNÍ testy zdraví a osobnosti

    Reagovat

    Neštastná,smutná..

    Petra 23.leden 2014 16:19:06
    Zdravím Vás paní doktorko,nevím jak začít mám přítele,který je moc skvělý,milý,hodný.Jen se nám poslední dobou nedaří se sejít.Nebot dělá práci a i studuje vysokou,ted mají zkoušky a mně je smutno,že se tolik nevidíme,učí se a spí..a takto je to pořád dokola.Někdy mi přijde,že zapomíná se mi ozvat,dříve psal snad 3xdenně i volal a mně to moc ,,těšilo,,třeba jen ho slyšet,ale 1,5měsíce si připadám jako vosk,prý jen spí,myslíte,že je to výmluva nebo je VŠ tak náročná při práci???Nedávno jsme si psali ,,hezky sny,,dobrou,, a nyní nic,čekám,až napíše on,ale nevydržela jsem to.Napsala jsem,co se děje a kdy se uvidíme,že ráda ho opět uvidím.On mi odepsal:,,že mám pravdu,že mně zanedbává a že to bude lepší až za pár měsíců.A uvidím,jestli to budu snášet nadále,když ne,tak se vůbec mně divit nebude.A prý opravdu,když má volnou chvíli,tak spí..jak Vy by jste si to vysvětlila a jak to myslí z Vašeho hlediska??Budto jsem tak do něj zamilovaná,že jsem to nepochopila co tím myslí a jak to mám brát..děkuji za odpověd
    Reagovat

    re. Neštastná,smutná..

    Admin - PhDr. Michaela Peterková 24.leden 2014 14:57:34
    Petro,
    pěstovat vztah na dálku je těžké a zvlášť pro lidi, kteří potřebují fyzickou přítomnost druhého člověka silněji, jako třeba Vy.
    Tu odpověď Vašeho partnera bych si jasně vyložila tak, že o vztah velký zájem nemá, nebo že je to pasivní ňouma. Protože když někdo napíše, že se nebude divit, když s ním skončíte, tak buď napůl doufá, že to uděláte, nebo je natolik slabý a bez fantazie, že nedokáže reagovat tím, že by Vás nějak povzbudil nebo zapřemýšlel, jak ty věci udělat jinak. Reakci od zralého milujícího muže si představuju takhle: "Vím, že je to těžké, ale mám tě rád a nechci, aby náš vztah skončil na tom, že mám hodně práce se školou. Až se uvidíme, promluvíme si a do té doby se zamyslím, co bych mohl udělat. Ty prosím taky zapřemýšlej."
    Ale můžu se mýlit. A jestli může dát VŠ zabrat? Může - zvlášť jestli je to těžký obor nebo je člověk hodně zodpovědný či nejistý.
    Najděte v sobě sílu a zapracujte na tom, abyste nebyla na partnerovi tolik závislá se svým pocitem spokojenosti. Běžte na kafe s kamarádkou, dělejte, co Vás baví - abyste nemyslela na ty horší věci, které moc nemůžete změnit.
    Hodně štěstí!
    Michaela Peterková

    Zajímavé odkazy:
    www.psychonet.cz - Test duševního zdraví (neurózy, deprese, stres)

    www.velka.zlutasova.cz - Online programy PROTI DEPRESI, ÚZKOSTI A MINDRÁKŮM

    Reagovat

    línej si hledat nový vztah

    Milan 23.leden 2014 15:51:27
    Dobrý den,chtěl bych vědět Váš názor..jsem policista a moje bývalá manželka taky.Rozvedli jsme před 8lety máme spolu 2děti.Odešel jsem z města,kde pracuje,ted pracuju v Praze.Mám ji stále rád,ale stihla během rozchodu mít více mužů.Myslím,že se mnou manipulovala dost dlouho,ale nedokážu být vyčítavý.Potom jsem zkusil vztah,ale trvalo to tak 5let.Hodně práce a dojíždějí mimo město.Nyní nejsem schopen hledat jinnou ženu,spíše mně to nebaví a to mi je 40let.Nevím,zda to je deprese..máme svoje psychology v práci,ale raději se svěřím Vám,jak žít nadále,když ani děti nevidím,nic mně nebaví.V práci musím být soustředěný a to mně vyčerpává..díky za radu
    Reagovat

    re. línej si hledat nový vztah

    Admin - PhDr. Michaela Peterková 24.leden 2014 14:50:26
    Milane,
    tohle vypadá na to, že máte našlápnuto k depresi. Problém bude asi v tom, že nevidíte v ničem, co máte v současné době dostupné, smysl. Rodina a děti, které Vám asi smysl poskytovaly dřív, v podstatě zmizely - rodina se rozpadla, s dětmi jste málo. Spousta lidí se upíná na práci, kamarády nebo zájmy. Člověk prostě potřebuje vnitřní pocit, že má pro co snášet ty otravnější složky existence.
    Ono není až tak těžké to vyřešit - poshánět si kamarády, třeba i dávno zapomenuté, nějaký koníček a během týdne mít alespoň dvě odpoledne, na které se pak v mezičasech může těšit. Jenže když někdo zabředne do nechuti, nebo jak říkáte lenosti, moc hluboko, těžko tenhle jednoduchý recept realizuje.
    Navíc máte náročnou práci - jako je ostatně každá práce s lidmi, navíc s lidmi, kteří mají nějaké problémy.
    Jestli se Vám nechce pracovat s psychology, které máte v práci, zajděte si popovídat s někým jiným. U privátních psychologů nemusíte uvádět žádné osobní údaje.
    Každopádně zkuste něco udělat. Určitě ne hledat si hned nový vztah, to spíš vyplyne časem. Ale jakoukoli drobnost - třeba že půjdete s někým na pivo, kafe nebo třeba bowling, nebo že místo televize si dáte pár kilometrů svižné chůze po venku atd. Prostě něco malinko ve své denní rutině změnit - často se nečekaně hodně zlepší nálada a ta původně negativní spirála se otočí a člověk má sílu k dalším krokům.
    Zkuste se podívat na www.zlutasova.cz, za drobný poplatek je tam kurz proti depresi, třeba by Vás trochu navedl.
    Hodně štěstí!
    Michaela Peterková

    Zajímavé odkazy:
    www.psychonet.cz - Test duševního zdraví (neurózy, deprese, stres)

    www.velka.zlutasova.cz - Online programy PROTI DEPRESI, ÚZKOSTI A MINDRÁKŮM

    Reagovat

    vztah na dálku

    Milada 1.leden 2014 20:47:02
    Hezký večer,mám vztah spíše na dálku.Zatím prožíváme 5měs.láskyplný vztah 2x v týdnu,píšem,voláme skoro každý den a těšíme se na sebe.Co si o tom myslíte,dá se takto žít a udržet tento vztah?Děti máme každý už větší z předchozích vztahů.Je moc fajn,hodnej muž.Vždy jsem měla agresivní,arogantní,dominantní muže a ted si uvědomuju,že mít hodnýho muže je o dost lepší,,je pravda,,není tak hezký jako byli bývalí muži.A nyní vzhled už není pro mne,tak důležitý jako dříve.Byla to moje hloupost,náročnost.Zajímal by mně Váš názor,děkuji předem..
    Reagovat

    re. vztah na dálku

    Admin - PhDr. Michaela Peterková 6.leden 2014 08:53:49
    Zdravím Vás!
    Vidět se dvakrát v týdnu, to ještě docela jde - jsou dvojice, které se setkají třeba jen na den v měsíci, a to je pak horší. Při téhle frekvenci má vztah šanci, zejména pokud ani jeden z vás dvou nemá tendence být na partnerovi závislý a chtít ho pořád jen pro sebe.
    Máte pravdu, s věkem se priority mění.
    Tak ať Vám to vydrží!
    Michaela Peterková

    Zajímavé odkazy:
    www.test-barev.psyx.cz - Test osobnosti podle barev

    www.psychonet.cz - INTELIGENTNÍ testy zdraví a osobnosti
    Reagovat

     

    Online poradny zde na psychowebu fungovaly déle než 4 roky a za tu dobu jsem zodpověděla skoro 1800 dotazů.

    Všechno hezké ale musí jednou skončit:)

    Poradny jsou nyní uzavřené (důvod jednoduchý - čas). Ale můžeme se nadále ve virtuálním prostoru potkávat, vypisuji online otevřené dveře.

    V zodpovězených otázkách možná najdete i odpověď na to, co trápí Vás - určitě na ně mrkněte!

    PhDr. Michaela Peterková




    Psychoweb.cz doporučuje psychotesty:

    Test emoční inteligence
    Dokážete komunikovat s druhými, umíte správně odhadnout, jak se cítí? Vládnete svým emocím nebo ony ovládají vás?


    Test typů a poruch osobnosti
    Jaké je celkové zaměření vaší osobnosti? Nemáte některé vlastnosti příliš silně nebo naopak příliš slabě vyvinuté?


    Test psychických poruch
    Dělá vám starosti vaše psychika? Chcete pomoci odhadnout, jak jste na tom s duševním zdravím?


    Sociální test osobnosti
    Jaké máte předpoklady pro kvalitní a trvalé vztahy s druhými lidmi? Umíte je vytvářet a dokážete si druhé udržet?


    Test profesní orientace
    Na jakou školu nebo práci se hodíte? S jakou profesí ladí vaše osobnost?


    Test výkonu a motivace
    Snažíte se, ale výsledky se nedostavují? Co vám brání v úspěchu a výkonu?


    Test paměti
    Jak funguje vaše paměť? Jak dobří jste v zapamatování a vybavení?


    Test mentální výkonnosti
    Myslí vám to pružně, rychle a bezchybně? Neselháváte v pozornosti? Necháte se snadno rozhodit?


    Základní test osobnosti
    Jaký je základ vaší osobnosti? O co se můžete opřít a co vám naopak komplikuje život?




     
     

    © psychoweb.cz 2009-2017 Všechna práva vyhrazena. Jakékoli kopírování, další zveřejňování a šíření jakýchkoli textů, obrázků, fotografií, zdrojových kódů nebo jiných částí webu je bez písemného souhlasu zakázáno. Kontakt | Reklama | Podmínky použití | Seznam literatury      

    Doporučujeme weby: Partneři | Deprese | Schizofrenie | Sebevražda | Psychotesty | Angličtina | Hypnóza | Test paměti a IQ v akci | Psychologie barev | Syndrom vyhoření | Psychotesty pro řidiče |
    Psychotesty k policii | Psychologie - poradna | Nevěra | Seznam psychologů | Relaxace ke stažení | Testy a psychotesty | Test partnerského vztahu | Jak se zbavit úzkosti a deprese | Kurzy psychologie online | Psychoterapie | Přijímačky na psychologii | SEO webu sledují SEO nástroje.cz |