Robert Luis Stevenson: Falesánské pobřeží. Státní nakladatelství krásné literatury a umění, Praha 1965.

Angličan Wiltshire byl obchodník, který pobýval na tichomořských jižních ostrovech, kde domorodcům prodával zboží (potraviny, alkohol a všechno možné) za nějakou plodinu ceněnou v Británii. Teď se usadil na ostrově Falesá, kde se směňovalo za kopru (dužina kokosových ořechů, z níž se lisoval olej). Na ostrově se ho ujal jiný obchodník, jistý Case, který mu také vyhlédl pěknou domorodou ženu Umu, s níž ho „oddal.“ Obřad byl ve skutečnosti hanebně zinscenovaný (Uma znala angličtinu jen velmi málo); Case myslel na dobro Wiltshirea, který ji takto mohl kdykoli beztrestně opustit. Ten se do ní však časem zamiloval. Divné bylo, že do Wiltshireova obchodu nikdo nechodil; ten si domyslel, že je „tabu.“ Šel s Casem, který ovládal řeč domorodců, za náčelníky místních Kanaků. Přeptali se tam, co se děje, ale podle Casea mu to nebyli ochotní říct. Wiltshire začal dobývat kopru, aby sebe a Umu uživil. Od ní se dozvěděl, že Case otrávil jiného bělocha Adamse. Misionář Tarleton mu zase řekl, že Case je prohnaný prevít a mimo jiné kvůli němu z ostrova (z domu, který právě obývá) Wiltshire, uprchl předchozí obchodník. Kromě toho Wiltshirea a Umu oficiálně oddal. Uma mu pak vyprávěla, že přišla z jiného ostrova. Myslel si na ni Case, ale ona se provdala za jednoho z náčelníků. Case se však o něj postaral a všechny domorodce přesvědčil, aby se Umě obloukem vyhýbali. K zastrašování používal ďábly a čerty. Wiltshire se rozhodl přijít věci na kloub a vydal se jednou, kam se domorodci bez Case nikdy neodvažovali – v lese ho vyděsily příšerné zvuky, až na ty podivné síly málem začal sám věřit. Našel strom, ze kterého přicházely, vyšplhal na něj a našel struny od banja napnuté na krabici od svíček; ty struny při silném větru „zpívaly“. Dál byla zídka a na ní nápadně noví strašáci (Case je zde nechával opršet a pak je prodával lodím jako místní staré památky) a jeskyně s hlavou ďábla, která byla vytvořena fosforeskujícími dřívky. Wiltshire si usmyslel, že Caseovo dílo vyhodí do povětří; vrátil se domů, připravil si rozbušky a trhaviny a na druhou noc se k jeskyni vypravil znovu. Umístil nálože, zapálil šňůru a uklidil se do bezpečné vzdálenosti. Obrovský výbuch blízko k němu hodil jednoho ze strašáků a jak k němu Wiltshire šel, aby ho hodil dolů do ohně, postřelil ho Case. Mezitím se tam objevila Uma, Wiltshire ztratil pušku, Case přišel blíž a chtěl ho zastřelit; Wiltshireovi se nějak podařilo ho shodit na zem a usmrtit nožem.
Tím se zlomilo Caseovo kouzlo, na ostrově zavládla pohoda a Wiltshire se zde nakonec po nějakých cestách trvale s Umou a pěti dětmi usadil.

„Byl … prohnaný jako krysa. A jestli dneska není v pekle, pak žádné není.“