Lži na pohovce – I. Yalom (obsah)

Literární ochutnávka – čtenářský deník

Irvin D. Yalom: Lži na pohovce. Portál, Praha 1999.
Pro psychologické začátečníky je tohle zajímavá možnost přičichnout k práci (psychodynamického) psychoterapeuta a k sebezkoumání. V běžném životě se sice asi nesetkáme s tak idylickým vyústěním, ale když se tohle odečte – čtěte.

Irvin D. Yalom (1931), americký psychiatr a psychoterapeut ruského původu, zabývá se teorií a praxí skupinové terapie, vyznává eklektickou psychoterapii, přednáší na Stanfordské univerzitě

Jedná se o román z psychoterapeutického prostředí, děj se odehrává v současném San Franciscu. Autor popisuje práci terapeutů s pacienty, průběh supervize, zabývá se i vztahy mezi psychoterapeuty navzájem a jejich profesionální etikou.

Základní pojmy:
přenos (transmission, transfer, transference) – základní mechanismus léčby, který spočívá ve vytvoření vztahu mezi pacientem a terapeutem; pacient přenáší na terapeuta své minulé zkušenosti, emoce, nevědomá očekávání
protipřenos (countertransference) – vztah terapeuta k pacientovi; emocionální reagování na pacienta, přenos nevědomých očekávání
supervize (supervision) – součást odborné přípravy – práce pod dohledem zkušeného odborníka, metoda vedení psychiatra, psychologa nebo terapeuta, trvá min. jeden rok
interpretace (interpretation) – výklad, vysvětlení v souvislostech; výklad nevědomých tendencí

Hlavními postavami jsou:
Ernest Lash – terapeut, který pomůže svému klientovi Justinovi opustit nefunkční manželství
Marshal Streider – terapeut, ke kterému dochází Ernest na supervize a který se později dostane do problémů kvůli přijetí pomoci od bývalého klienta
Carol Astridová – úspěšná právnička, manželka Justina, která se rozhodne pomstít Ernestovi za odchod manžela
a dále
Seth Pande – letitý psychoterapeut trpící rakovinou plic, který se zpronevěřil etice a metodám léčby
Shelley – manžel spolupracovnice Carol, který má problémy s hraním karet

Čtyřicetistránkový prolog je věnován případu zasloužilého a váženého psychoterapeuta Seymoura Trottera. Byl obviněn z toho, že navázal sexuální vztah se svou klientkou, což je v terapeutické praxi nepřípustné. Případ měl vyšetřit Ernest Lash, jelikož nikomu jinému se do toho nechtělo. Ernest byl v té době ještě psychiatr. Seymour mu popsal průběh celé terapie pacientky, která podnikala sebelikvidující pokusy a měla vůbec výstřední chování. V závěru terapie s ní Seymour měl sexuální styky. Lidsky to bylo plně pochopitelné, nikoli ovšem profesně. Seymour Trotter později zmizel a s ním i jeho bývalá pacientka. Ernesta Lashe toto setkání se Seymourem ovlivnilo natolik, že zanechal psychiatrické praxe a stal se psychoterapeutem. Následující příběh se odehrává o osm let později.

Justin docházel k Ernestovi na terapii mnoho let a stále se nemohl odhodlat opustit svou manželku, k čemuž ho Ernest pobízel. Jednoho dne Justin přišel na terapii s tím, že odešel z domova za svou mladou přítelkyní a že očekává nějakou pomstu od své manželky. Justin byl člověk velmi nesamostatný, závislý na druhých, bál se změn, ale jeho nová partnerka mu výrazně zvýšila sebevědomí a on zakrátko přestal na terapie docházet.

Carol, Justinova manželka, hledala způsob, jak se pomstít – ne ovšem Justinovi, ale jeho terapeutovi, kterého považovala za původce manželova odchodu. Carol nevadilo, že Justin odešel, vadilo jí, že to bylo jeho a nikoli její rozhodnutí. Objednala se k Ernestovi na terapii s cílem vyprovokovat ho k sexu a profesionálně znemožnit. Vymyslela si historku, která se hodně blížila skutečnosti; změnila jen údaje, podle kterých by Ernest mohl poznat, o koho jde.

Ernest docházel na supervize k Marshalovi. Marshal o něm neměl valné mínění, odmítal přijmout jeho pokusy o lehce netradiční postupy a chtěl ho udržet u tradičních metod tím, že navrhl jeho nominaci na jednu z funkcí v Analytickém institutu.
V analytickém institutu se mezitím rozhodovalo o dalším profesionálním osudu Setha Panda, dlouholetého terapeuta a funkcionáře institutu. Ačkoliv byl Marshal dříve jeho analyzandem, postavil se spolu s většinou ostatních proti bartrovému obchodu, který Seth uzavřel s jedním pacientem a taktéž proti některým jeho interpretacím. Výsledkem byl návrh, aby byl smrtelně nemocný terapeut postaven mimo službu a aby se jeho bývalým klientům dostalo přeléčení u Marshala Streidera. Institutu hrozilo schizma, protože Seth Pande měl početnou skupinu zastánců.

O přeléčení projevil zájem jediný Pandův klient, Shelley, který rád sázel a díky tomu se dostal do nemalých finančních problémů. Původně chtěl terapie u Marshala využít jen k tomu, aby svalil vinu za své neúspěchy v pokeru na léčebné metody Setha Panda a dostalo se mu finanční kompenzace. Marshal ovšem nechtěl, aby Shelley žaloval Analytický institut, vždyť to byl jeho nápad nabídnout bývalým pacientům Setha přeléčení, který by se teď obrátil proti němu. Proto i přes jinak striktní postup při jednání s klienty vyhověl Shelleyho nestandardnímu návrhu – aby ho sledoval při pokeru a zjistil, čím vždycky prozradí protihráčům, že má špatné nebo naopak dobré karty. Shelleymu Marshalovy rady pomohly a hra se mu začala dařit; tím bylo nebezpečí žaloby zažehnáno.

Carol mezitím pokračovala v uskutečňování svého plánu přinutit Ernesta k sexuálním aktivitám. Nebyla příliš úspěšná, ale věřila tomu, že se jí časem zadaří. Ernest ctil profesionální etiku a zpočátku mu nedělalo potíže nátlaku Carol odolávat. Postupem času ale zjišťoval, že mu Carol není v tomto směru lhostejná jako dřív a sváděl boj sám se sebou o svou profesionální čest.
Carol v té době poznala Jesse, taktéž Ernestova klienta, který ji časem přinutil, aby s ním sdílela jeho vášeň – jogging. Carol časem ke svému překvapení zjistila, že jí joggování přináší úlevu a ani na Justina už nevzpomínala se stejnou záští jako předtím.

Marshal Streider mezitím přijal do krátkodobé terapie finančníka a megaboháče Petera Maconda. Peter dělal pod Marshalovým vedením zázračné pokroky. Marshal si ho velice oblíbil, Peter mu pěkně lichotil a byl velmi velkorysý. Nabízel Marshalovi různé formy finanční kompenzace za to, jak mu pomohl vyřešit všechny jeho problémy, ale Marshal vytrvale odmítal, ačkoliv i on, podobně jako Ernest, přemýšlel o tom, za jakých okolností by se už nejednalo o porušení etiky. Nakonec ho Peter přesvědčil – nabídl mu, že se mu postará o investici do podniku, jehož cena měla v budoucnu mnohonásobně vzrůst. Jelikož šlo o finanční transakci velmi dobře zajištěnou, Marshal do ní vložil nemalé prostředky v očekávání značného budoucího zisku.
Po nějakém čase chtěl Marshal Petera kontaktovat, leč nebyl úspěšný – Peter Macondo nebyl nikde k nalezení a když chtěl Marshal uplatnit směnku coby záruku proti krachu celého podniku, zjistil, že je falešná. Marshal se nechtěl spokojit s tím, že – jak mu řekli na policii – své peníze už asi nikdy neuvidí a rozhodl se obrátit na právníka – vybral si Carol. I ta sdílela názor policie, nicméně s Marshalem konzultovala další postup v celé záležitosti. Časem začal u Carol hledat spíše duševní útěchu. Carol věděla, že Ernest byl Marshalovým analyzandem, ale oběma terapeutům to pochopitelně tajila. Na Ernestovi začala vyzvídat různé metody, jakými pak pomáhala zvládat těžkou situaci Marshalovi. Ten se postupně smiřoval s reálným stavem věcí.

Carol taktéž prošla změnou, nenávist vůči Justinovi a potřeba pomsty na Ernestovi postupně mizely.

Příběh končí happyendem – Shelley přestal prohrávat v kartách, Marshal našel lepší vztah sám k sobě i své ženě a Carol se rozhodla povědět Ernestovi pravdu o svých záměrech s ním.