Jan Snel: Psychológia „zakázaného ovocia“ (Ako požitky všedného dňa zvyšujú kvalitu nášho života). Psychoprof, Nové Zámky 1999
Vynikající knížka, která vám pomůže zkvalitnit postoje a přetavit v postoje pár předsudků.

J. Snel je psychofyziolog, přednáší na univerzitě v Amsterdamu, zajímá se o vztah mezi zdravím a prožíváním pocitu radosti nebo štěstí a pracuje  mj. na longitudinálním projektu, který se zabývá vlivem životního stylu na zdraví a celkovou pohodu.

Aktivity jako pití alkoholu, kouření, mlsání nebo nicnedělání jsou příjemné, ale vinou všelijakých zákazů a nedoporučování je přestáváme vnímat jako pozitiva. V současnosti jsou zdůrazňovány pouze negativní důsledky těchto činností; Snel ve knize naopak vyzdvihuje jejich přednosti jako protiváhu (mnohem obsáhlejším) informacím toho prvního druhu. Literatura na téma radost, štěstí, zdraví a pohoda téměř neexistuje; zato o nemocích, poruchách a nepohodě toho bylo napsáno spousta. Orientujeme se podle modelu nemoci.
Definice zdraví podle WHO: Zdraví je stav úplné fyzické, mentální a společenské pohody, nejen nepřítomnost choroby. To je jednak nedosažitelné, jednak formulované na základě negativního medicínského modelu nemoci. Prosazování zdravého životního stylu a návyků se děje z perspektivy založené na předpokladu, že pokud se nebudeme chovat žádoucím způsobem, onemocníme.
Pocity radosti a štěstí nás motivují, plní v životě důležité funkce. Tyto pocity se váží na různé aktivity v závislosti na mnoha faktorech – prostředí, typ společnosti, frekvence, jedinečnost dané aktivity apod. Štěstí nebo radost je stav ladění, emoce závislé na konkrétní osobnosti z čeho se jeden raduje, může druhý brečet..).
Podle rozsáhlého výzkumu uvádí typický západní Evropan tyto nejpříjemnější aktivity: rodina a děti, dovolená, čtení, setkávání s přáteli, pití kávy a čaje, večeře v restauraci, sledování televize (vše nad 75%; sex až na desátém místě – 71%). Nejoblíbenějšími způsoby zvládání stresu jsou: horká vana nebo sprcha, čtení, televize, sport (vše nad 50%, jóga překvapivě pouze 14%). Dále 75% respondentů pije kávu, více než polovina pije alkohol a pochutná si na čokoládě, 1/3 kouří. Tak vysoké zastoupení dokazuje, že tyto látky mají v našem životě důležitou úlohu a jejich užívání je spojeno s vyrovnáváním se se zátěží. Experimentálně bylo prokázáno, že káva, cigareta nebo kousek čokolády nám pomáhají uklidnit se, lépe si oddychnout a cítit se spokojenější. A protože šťastnější lidé žijí průměrně déle, mírné užívání těchto látek může být jedině prospěšné. Fanatikům a moralizátorům ve věcech zdravého životního stylu uchází, že konzumace těchto látek zvyšuje pocit radosti ze života a je dobrou relaxací a vyrovnávání se se stresem.

Při studiu pozitivních emocí vědci narážejí na delikátní problém – jak je navenek rozpoznat? Negativní emoce se poznají snadno – zrychlený dech, ruce v pěst, stažený obličej, bušení srdce, vykulené oči apod. Radost a jiné pozitivní pocity mohou být doprovozeny úsměvem – pak je vše jasné, ale přestože se lidé zrovna nesmějí, mohou být šťastní.
Emoce radosti i smutku jsou spojeny mj. s limbickým systémem CNS a transmiterem dopaminem. Za určitých okolností se projeví i vliv endorfinů vznikajících v mozkovém kmeni (endorfin je kombinací slov endogenní, tedy vznikající v těle, a morfeus, morfium). Endorfiny se uvolňují při bolesti a existuje jich více typů. K jejich sekreci vede např. poslech takové hudby, při níž naskočí husí kůže. Důležitou úlohu mají endorfiny při pocitu potěšení následkem bolesti – vyčerpaný sportovec, kterého bolí celé tělo, se cítí šťastný; jiným příkladem je potěšení při bolestivých sexuálních praktikách. Podobně jako morfin mohou i endorfiny posilovat typ chování, který jejich sekreci vyvolal a působit tak návykově.
K diagnostikování těch částí mozku, které jsou aktivní, se používá technologie PET, která sleduje spotřebu lehce radioaktivní glukózy. Dále se měří i průtok krve – v aktivních oblastech je průtok větší; do oběhu se zavede radioaktivní xenon a výsledný obrázek je v místech s největší aktivitou červený. Dobrovolníci čichali ke kávě, whisky a jiným látkám, přičemž se prokázalo, že tyto látky způsobují zvýšení aktivity v pravé hemisféře a mj. ve struktuře emocionálního mozku zvané septum. Při pokusech s prožíváním pozitivních i negativních emocí se potvrdilo, že oba tyto druhy emocí sídlí v jedné společné části mozku. Emocionální část mozku patří k jeho nejstarším strukturám.

Stres
Stres je stav vzniklý působením stresoru a přetrvává-li delší dobu, mívá za následek psychosomatická onemocnění různých typů a intenzity. Kontrolovat negativní stres předpokládá mít s podobnou stresovou situací nějaké zkušenosti a ovládat techniky copingu. Pomáhá pocit, že stres nebo i stresor samotný máme pod kontrolou, nebo jej umíme pod kontrolu dostat. Důležitá je již aktivita, která je vedena s cílem ukončit vliv stresoru; už samotný pocit, že pro situaci něco děláme, zlepšuje náladu. Je možné poradit si se stresem sám, požádat o pomoc terapeuta nebo známého, hledat podporu v rodině, rozptýlit pozornost a odvést ji od zdroje stresu.
Pozitivní stres způsobují příjemné události – svatba, rodinná oslava, dobré jídlo, narození dítěte, ale i snění o milionové výhře nebo fantastické dovolené. Pozitivní stres prožíváme, když hodnotíme spouštěcí podnět jako příjemný, má-li přiměřenou intenzitu a je lehce kontrolovatelný; negativní stres vykazuje vlastnosti přesně opačné.
Pro kvalitní život je nezbytná určitá optimální hranice stresu (podle Yerkes-Dodsonova zákona – křivka ve tvaru obráceného U – špatně je málo i moc).
Obecně platí, že lidé s pozitivním náhledem na život zvládají a dosahují víc než depresivní jedinci. Jsou také méně nemocní a rychleji se po nemoci zotavují. Je tady jasná korelace mezi pozitivními emocemi a dobrým zdravotním stavem. Lidé znalí účinných metod copingu a optimisticky ladění mají lépe fungující imunitní systém (reakce na nový antigen je silnější při pozitivní náladě, rychlejší dělení lymfocytů).
Lze shrnout, že pozitivní přístup k životu a dobré sebecítění, pohoda, prospívají našemu zdraví a zvyšují odolnost našeho organismu. Pití kávy, alkoholu, mlsání nebo kouření nám mohou dosažení pohody usnadnit (přesto se většinou předkládají jen negativní stránky a potenciální rizika těchto aktivit) a v tom tkví i přínos konzumace těchto látek našemu zdraví.

Káva
Kávová zrna pocházejí původně z Afriky, kde se jedla a používala jako platidlo. Arabové z nich udělali nápoj a dali mu jeho jméno. Cca do roku 1650 se káva používala zejména jako léčivo, potom došlo k jejímu masovému rozšíření. Odhadem je světová průměrná denní spotřeba kofeinu 70 mg na hlavu (70mg zhruba odpovídá jednomu pořádnému šálku kávy). Kofein je stimulant a používá se na léčení např. depresí, spánkové apnoe nebo astmatu. Vlivem informací o negativním dopadu pití kávy na zdraví má zhruba 1/3 konzumentů obavy z vypitého množství nebo je vystavena kritice. Nejčastěji jsou kávě připisovány problémy s krevním tlakem, kardiovaskulární choroby a nespavost.
Kofein v jednom šálku zvýší tlak cca o 3mm Hg; po druhém šálku už žádné zvýšení nenastane. Negativní vliv pití kávy na kardiovaskulární systém se dosud nepodařilo přesvědčivě prokázat. Káva večer může způsobovat problémy s usnutím nebo menší hloubku spánku; tento vliv je individuální. Poločas rozpadu kofeinu v těle je 2 – 4 hodiny; u kuřáků se odbourává rychleji, což vysvětluje, proč lidé konzumující velké množství kávy bývají silní kuřáci. Kávu pijeme kvůli povzbuzení nebo relaxaci, ale je to i situačně podmíněné – v práci o přestávce (není čas na přestávku, není ani káva), na návštěvách nebo na schůzích je to téměř železný zvyk.
Podle studie Harvardské univerzity se u zdravotních sester konzumujících kávu vyskytovalo o 88% méně sebevražd než u těch, které kávu nepily; u té skupiny sester, která pila velmi mnoho kávy, se pak sebevraždy nevyskytovaly vůbec. A protože pití kávy kladně koreluje s kouřením a pitím alkoholu, naznačuje to, že poživatelé těchto každodenních radostí nemají se životem tolik vážných problémů jako ti, kteří si jich dopřávají málo nebo vůbec ne.
Tzv. paradoxní vliv kofeinu – do určitého množství káva stimuluje, ale její extrémní užívání způsobuje ospalost.
U lidí typu ranních ptáčat má káva nejsilnější účinky večer a naopak u nočních typů účinkuje nejvíce ráno.
Při řešení situace procházíme třemi fázemi – vnímání (vstup informací), vyhodnocení (posouzení významu vstupní info) a reakce (výstup, chování). Bylo zjištěno, že kofein stimuluje první a třetí fázi; na vyhodnocování jako mentálně nejnáročnější aktivitu, vliv nemá. Jiný výzkum prokázal pozitivní vliv normálního množství kofeinu na selektivní pozornost, tj. schopnost zaměřit se na podstatné a ignorovat nepodstatné informace. Kofein také zlepšuje krátkodobou i dlouhodobou paměť. Ve všech případech platí Yerkes – Dodsonův zákon (křivka obrácené U), podle které se výkon zvyšuje pouze do urč. hladiny aktivace; po dosažení této hladiny další růst aktivace výkon snižuje.
Konzumace kofeinu ovlivňuje i schopnost rozlišovat barvy, indikovat slabé světelné podněty, zlepšuje hmat a zvyšuje citlivost na sluchové podněty. Na bolest účinkuje kofein sám o sobě minimálně, ale potvrdilo se, že zvyšuje účinnost analgetik.
Kofein oddaluje únavu a vyčerpání tím, že uchovává zásoby glukózy ve svalech. To platí pro dlouhodobou fyzickou námahu; u krátkodobé nemá vliv.
Konzumace normálního množství kávy (najednou 1-3 šálky) oddaluje duševní i fyzické vyčerpání; výzkum mezi řidiči prokázal, že jeden šálek kávy má větší význam než čtvrthodinový spánek.