PSYCHOLOGIE
psychické poruchy - studium psychologie - obsahy knížek - psychologické testy - online psychologické programy

   

 
 
   

Psychologie zakázaného ovoce - J. Snel (výtažek)

Literární ochutnávka


Jan Snel: Psychológia "zakázaného ovocia" (Ako požitky všedného dňa zvyšujú kvalitu nášho života). Psychoprof, Nové Zámky 1999
Vynikající knížka, která vám pomůže zkvalitnit postoje a přetavit v postoje pár předsudků.


J. Snel je psychofyziolog, přednáší na univerzitě v Amsterdamu, zajímá se o vztah mezi zdravím a prožíváním pocitu radosti nebo štěstí a pracuje  mj. na longitudinálním projektu, který se zabývá vlivem životního stylu na zdraví a celkovou pohodu.

Aktivity jako pití alkoholu, kouření, mlsání nebo nicnedělání jsou příjemné, ale vinou všelijakých zákazů a nedoporučování je přestáváme vnímat jako pozitiva. V současnosti jsou zdůrazňovány pouze negativní důsledky těchto činností; Snel ve knize naopak vyzdvihuje jejich přednosti jako protiváhu (mnohem obsáhlejším) informacím toho prvního druhu. Literatura na téma radost, štěstí, zdraví a pohoda téměř neexistuje; zato o nemocích, poruchách a nepohodě toho bylo napsáno spousta. Orientujeme se podle modelu nemoci.
Definice zdraví podle WHO: Zdraví je stav úplné fyzické, mentální a společenské pohody, nejen nepřítomnost choroby. To je jednak nedosažitelné, jednak formulované na základě negativního medicínského modelu nemoci. Prosazování zdravého životního stylu a návyků se děje z perspektivy založené na předpokladu, že pokud se nebudeme chovat žádoucím způsobem, onemocníme.
Pocity radosti a štěstí nás motivují, plní v životě důležité funkce. Tyto pocity se váží na různé aktivity v závislosti na mnoha faktorech - prostředí, typ společnosti, frekvence, jedinečnost dané aktivity apod. Štěstí nebo radost je stav ladění, emoce závislé na konkrétní osobnosti z čeho se jeden raduje, může druhý brečet..).
Podle rozsáhlého výzkumu uvádí typický západní Evropan tyto nejpříjemnější aktivity: rodina a děti, dovolená, čtení, setkávání s přáteli, pití kávy a čaje, večeře v restauraci, sledování televize (vše nad 75%; sex až na desátém místě - 71%). Nejoblíbenějšími způsoby zvládání stresu jsou: horká vana nebo sprcha, čtení, televize, sport (vše nad 50%, jóga překvapivě pouze 14%). Dále 75% respondentů pije kávu, více než polovina pije alkohol a pochutná si na čokoládě, 1/3 kouří. Tak vysoké zastoupení dokazuje, že tyto látky mají v našem životě důležitou úlohu a jejich užívání je spojeno s vyrovnáváním se se zátěží. Experimentálně bylo prokázáno, že káva, cigareta nebo kousek čokolády nám pomáhají uklidnit se, lépe si oddychnout a cítit se spokojenější. A protože šťastnější lidé žijí průměrně déle, mírné užívání těchto látek může být jedině prospěšné. Fanatikům a moralizátorům ve věcech zdravého životního stylu uchází, že konzumace těchto látek zvyšuje pocit radosti ze života a je dobrou relaxací a vyrovnávání se se stresem.

Při studiu pozitivních emocí vědci narážejí na delikátní problém - jak je navenek rozpoznat? Negativní emoce se poznají snadno - zrychlený dech, ruce v pěst, stažený obličej, bušení srdce, vykulené oči apod. Radost a jiné pozitivní pocity mohou být doprovozeny úsměvem - pak je vše jasné, ale přestože se lidé zrovna nesmějí, mohou být šťastní.
Emoce radosti i smutku jsou spojeny mj. s limbickým systémem CNS a transmiterem dopaminem. Za určitých okolností se projeví i vliv endorfinů vznikajících v mozkovém kmeni (endorfin je kombinací slov endogenní, tedy vznikající v těle, a morfeus, morfium). Endorfiny se uvolňují při bolesti a existuje jich více typů. K jejich sekreci vede např. poslech takové hudby, při níž naskočí husí kůže. Důležitou úlohu mají endorfiny při pocitu potěšení následkem bolesti - vyčerpaný sportovec, kterého bolí celé tělo, se cítí šťastný; jiným příkladem je potěšení při bolestivých sexuálních praktikách. Podobně jako morfin mohou i endorfiny posilovat typ chování, který jejich sekreci vyvolal a působit tak návykově.
K diagnostikování těch částí mozku, které jsou aktivní, se používá technologie PET, která sleduje spotřebu lehce radioaktivní glukózy. Dále se měří i průtok krve - v aktivních oblastech je průtok větší; do oběhu se zavede radioaktivní xenon a výsledný obrázek je v místech s největší aktivitou červený. Dobrovolníci čichali ke kávě, whisky a jiným látkám, přičemž se prokázalo, že tyto látky způsobují zvýšení aktivity v pravé hemisféře a mj. ve struktuře emocionálního mozku zvané septum. Při pokusech s prožíváním pozitivních i negativních emocí se potvrdilo, že oba tyto druhy emocí sídlí v jedné společné části mozku. Emocionální část mozku patří k jeho nejstarším strukturám.

Stres
Stres je stav vzniklý působením stresoru a přetrvává-li delší dobu, mívá za následek psychosomatická onemocnění různých typů a intenzity. Kontrolovat negativní stres předpokládá mít s podobnou stresovou situací nějaké zkušenosti a ovládat techniky copingu. Pomáhá pocit, že stres nebo i stresor samotný máme pod kontrolou, nebo jej umíme pod kontrolu dostat. Důležitá je již aktivita, která je vedena s cílem ukončit vliv stresoru; už samotný pocit, že pro situaci něco děláme, zlepšuje náladu. Je možné poradit si se stresem sám, požádat o pomoc terapeuta nebo známého, hledat podporu v rodině, rozptýlit pozornost a odvést ji od zdroje stresu.
Pozitivní stres způsobují příjemné události - svatba, rodinná oslava, dobré jídlo, narození dítěte, ale i snění o milionové výhře nebo fantastické dovolené. Pozitivní stres prožíváme, když hodnotíme spouštěcí podnět jako příjemný, má-li přiměřenou intenzitu a je lehce kontrolovatelný; negativní stres vykazuje vlastnosti přesně opačné.
Pro kvalitní život je nezbytná určitá optimální hranice stresu (podle Yerkes-Dodsonova zákona - křivka ve tvaru obráceného U - špatně je málo i moc).
Obecně platí, že lidé s pozitivním náhledem na život zvládají a dosahují víc než depresivní jedinci. Jsou také méně nemocní a rychleji se po nemoci zotavují. Je tady jasná korelace mezi pozitivními emocemi a dobrým zdravotním stavem. Lidé znalí účinných metod copingu a optimisticky ladění mají lépe fungující imunitní systém (reakce na nový antigen je silnější při pozitivní náladě, rychlejší dělení lymfocytů).
Lze shrnout, že pozitivní přístup k životu a dobré sebecítění, pohoda, prospívají našemu zdraví a zvyšují odolnost našeho organismu. Pití kávy, alkoholu, mlsání nebo kouření nám mohou dosažení pohody usnadnit (přesto se většinou předkládají jen negativní stránky a potenciální rizika těchto aktivit) a v tom tkví i přínos konzumace těchto látek našemu zdraví.


Káva
Kávová zrna pocházejí původně z Afriky, kde se jedla a používala jako platidlo. Arabové z nich udělali nápoj a dali mu jeho jméno. Cca do roku 1650 se káva používala zejména jako léčivo, potom došlo k jejímu masovému rozšíření. Odhadem je světová průměrná denní spotřeba kofeinu 70 mg na hlavu (70mg zhruba odpovídá jednomu pořádnému šálku kávy). Kofein je stimulant a používá se na léčení např. depresí, spánkové apnoe nebo astmatu. Vlivem informací o negativním dopadu pití kávy na zdraví má zhruba 1/3 konzumentů obavy z vypitého množství nebo je vystavena kritice. Nejčastěji jsou kávě připisovány problémy s krevním tlakem, kardiovaskulární choroby a nespavost.
Kofein v jednom šálku zvýší tlak cca o 3mm Hg; po druhém šálku už žádné zvýšení nenastane. Negativní vliv pití kávy na kardiovaskulární systém se dosud nepodařilo přesvědčivě prokázat. Káva večer může způsobovat problémy s usnutím nebo menší hloubku spánku; tento vliv je individuální. Poločas rozpadu kofeinu v těle je 2 - 4 hodiny; u kuřáků se odbourává rychleji, což vysvětluje, proč lidé konzumující velké množství kávy bývají silní kuřáci. Kávu pijeme kvůli povzbuzení nebo relaxaci, ale je to i situačně podmíněné - v práci o přestávce (není čas na přestávku, není ani káva), na návštěvách nebo na schůzích je to téměř železný zvyk.
Podle studie Harvardské univerzity se u zdravotních sester konzumujících kávu vyskytovalo o 88% méně sebevražd než u těch, které kávu nepily; u té skupiny sester, která pila velmi mnoho kávy, se pak sebevraždy nevyskytovaly vůbec. A protože pití kávy kladně koreluje s kouřením a pitím alkoholu, naznačuje to, že poživatelé těchto každodenních radostí nemají se životem tolik vážných problémů jako ti, kteří si jich dopřávají málo nebo vůbec ne.
Tzv. paradoxní vliv kofeinu - do určitého množství káva stimuluje, ale její extrémní užívání způsobuje ospalost.
U lidí typu ranních ptáčat má káva nejsilnější účinky večer a naopak u nočních typů účinkuje nejvíce ráno.
Při řešení situace procházíme třemi fázemi - vnímání (vstup informací), vyhodnocení (posouzení významu vstupní info) a reakce (výstup, chování). Bylo zjištěno, že kofein stimuluje první a třetí fázi; na vyhodnocování jako mentálně nejnáročnější aktivitu, vliv nemá. Jiný výzkum prokázal pozitivní vliv normálního množství kofeinu na selektivní pozornost, tj. schopnost zaměřit se na podstatné a ignorovat nepodstatné informace. Kofein také zlepšuje krátkodobou i dlouhodobou paměť. Ve všech případech platí Yerkes - Dodsonův zákon (křivka obrácené U), podle které se výkon zvyšuje pouze do urč. hladiny aktivace; po dosažení této hladiny další růst aktivace výkon snižuje.
Konzumace kofeinu ovlivňuje i schopnost rozlišovat barvy, indikovat slabé světelné podněty, zlepšuje hmat a zvyšuje citlivost na sluchové podněty. Na bolest účinkuje kofein sám o sobě minimálně, ale potvrdilo se, že zvyšuje účinnost analgetik.
Kofein oddaluje únavu a vyčerpání tím, že uchovává zásoby glukózy ve svalech. To platí pro dlouhodobou fyzickou námahu; u krátkodobé nemá vliv.
Konzumace normálního množství kávy (najednou 1-3 šálky) oddaluje duševní i fyzické vyčerpání; výzkum mezi řidiči prokázal, že jeden šálek kávy má větší význam než čtvrthodinový spánek.

...
...
...



Psychoweb.cz doporučuje psychotesty:

Test emoční inteligence
Dokážete komunikovat s druhými, umíte správně odhadnout, jak se cítí? Vládnete svým emocím nebo ony ovládají vás?


Test typů a poruch osobnosti
Jaké je celkové zaměření vaší osobnosti? Nemáte některé vlastnosti příliš silně nebo naopak příliš slabě vyvinuté?


Test psychických poruch
Dělá vám starosti vaše psychika? Chcete pomoci odhadnout, jak jste na tom s duševním zdravím?


Sociální test osobnosti
Jaké máte předpoklady pro kvalitní a trvalé vztahy s druhými lidmi? Umíte je vytvářet a dokážete si druhé udržet?


Test profesní orientace
Na jakou školu nebo práci se hodíte? S jakou profesí ladí vaše osobnost?


Test výkonu a motivace
Snažíte se, ale výsledky se nedostavují? Co vám brání v úspěchu a výkonu?


Test paměti
Jak funguje vaše paměť? Jak dobří jste v zapamatování a vybavení?


Test mentální výkonnosti
Myslí vám to pružně, rychle a bezchybně? Neselháváte v pozornosti? Necháte se snadno rozhodit?


Základní test osobnosti
Jaký je základ vaší osobnosti? O co se můžete opřít a co vám naopak komplikuje život?




 
 

© psychoweb.cz 2009-2017 Všechna práva vyhrazena. Jakékoli kopírování, další zveřejňování a šíření jakýchkoli textů, obrázků, fotografií, zdrojových kódů nebo jiných částí webu je bez písemného souhlasu zakázáno. Kontakt | Reklama | Podmínky použití | Seznam literatury      

Doporučujeme weby: Partneři | Deprese | Schizofrenie | Sebevražda | Psychotesty | Angličtina | Hypnóza | Test paměti a IQ v akci | Psychologie barev | Syndrom vyhoření | Psychotesty pro řidiče |
Psychotesty k policii | Psychologie - poradna | Nevěra | Seznam psychologů | Relaxace ke stažení | Testy a psychotesty | Test partnerského vztahu | Jak se zbavit úzkosti a deprese | Kurzy psychologie online | Psychoterapie | Přijímačky na psychologii | SEO webu sledují SEO nástroje.cz |