PSYCHOLOGIE
psychické poruchy - studium psychologie - obsahy knížek - psychologické testy - online psychologické programy

   

 
 
   

Tabu v rodinné komunikaci - R. Pernerová (výtažek)

Literární ochutnávka

Rotraud A. Pernerová: Tabu v rodinné komunikaci (Darueber spricht man nicht). Portál, Praha 2000
Trochu chaotičnosti kdo snese a kdo již určitý základ v hluinně-psychologické terminologii má - nechť se začte.


Autorka je představitelkou hlubinné psychologie, působí jako psychoterapeutka (a možná je feministka). Přibližuje některá tabu, tedy jevy, o kterých se nemluví a pokud možno ani nepřemýšlí. Klade velký důraz na mluvení, řeč, vyjádření se - nejsou-li realizovány, vznikají problémy a naopak - soulad mezi vnímáním a vyjádřením je osvobozující. Dále ukazuje, jak podle hesla "děti mají být vidět, ale ne slyšet" rodiče vedou své děti k respektování zákazu mluvení na určitá témata a zdůvodňuje, proč to dělají. Promluvit o tabu znamená překročit nebo posunout jisté hranice, zanést změnu do zaběhlých pořádků, kterou nedostatečně sebevědomí lidé neunesou. Tabu mají chránit daný stav. Autorka věnuje dost místa polemikám o lidské averzi vůči změnám. Dále interpretuje situace, kdy lidé o něčem doma nemluví (protože se to nesmí), ale v televizních talk show se z toho vydají. Zde záleží na osobnosti moderátora; každopádně je třeba pamatovat na tom, že tv stanice nechce řešit ničí problémy, ale mít sledovanost a příjmy z reklam.
Tabu, kterým se kniha obsáhle věnuje: Tabu realistického vidění, tabu bezmoci a tabu živosti.
Kniha je doplněna kazuistikami z praxe autorky.

Fenomén vnitřní emigrace člena rodiny se vyskytuje poměrně často - rodiče zanechají věčného napomínání dětí, aby udržovali pořádek a přestanou časem úplně vstupovat do jejich pokoje, aby se na ten chaos nemuseli dívat; manželé vyhánějí své protějšky z garáže a dílny nebo pracovny, kde se noří do světa internetu. Podobné manévry u žen nejsou pozorovány. Ženy mají lépe vyvinuté schopnosti slovního vyjadřování a upřednostňují při nesouladu s bližními verbální strategie.
Dát pocitům průchod znamená vyjádřit je; prostředků vyjádření je více - archaické funkce řvaní, vrčení, kňučení; mozkový kmen - boj, podřízení, mrtvý brouk, neokortex - schopnost řeči a myšlení. Při velkém stresu je funkce mluvení a řeči narušena a neokortex je překryt mozkovým kmenem.

Stres je vyvoláván i přílišnou blízkostí - pozná se podle rostoucí agresivity spojené s přibližováním se někoho jiného. Je zvykem, že rodina je hierarchicky uspořádána, existuje mocenské postavení a tím pádem i oprávnění vybíjet si agresi na druhých. Násilí v rodině se zásadně bagatelizuje a nepodléhá příkazu mlčenlivosti. Ten se naopak a priori respektuje, dojde-li k porušení hranic lidmi z horizontálního sousedství. V rámci rodiny platí nenarušitelné tabu loajality vůči držitelům moci.

Strach je varovnou reakcí těla na znepokojivý vjem - říká, že nemáme k dispozici vhodné chování, kterým by bylo možné problém vyřešit.

Působení různých tabu a tedy i zákazů myšlení a řeči se v rodinách projevuje tím, že vinou pocitů studu, úzkosti a viny nemohou její členové vybřednout ze své malosti a bezcennosti, které narušují jejich sebeúctu. Lidé jsou si svých ambivalentních emocí vědomi a chtěli by je vyjádřit, jenže nevědí jak, aby nebyli ihned umlčeni nebo zesměšněni.
Jednota rodiny - jeden hlas - neznamená společný hlas, souhlas, ale ten nejsilnější hlas, který umí seřvat a umlčet ostatní. Od pasivního přijímání jednoty se zásadně liší zdlouhavé zápolení o sjednocení protikladů, ale po jeho dosažení cítíme skutečnou blízkost a neohraničenou jednotu. Oproti tomu, když se něco rychle přijme a odsouhlasí, na jedné straně je vítězné úsilí o moc a na druhé pokořenost a nicotnost..

Tabu v rodinách jsou hranicemi k jejich ochraně; zabraňují blízkosti. Existují zde vztahy nadřízenosti a podřízenosti, které jsou v rozporu s ideálem rodiny jako místa samozřejmé podpory, pomoci, důvěry a přijetí jen proto, že jsou to prostě oni - členové rodiny a ne pro jejich zásluhy.
O tom, jak se vrací potlačená touha mluvit, svědčí televizní talk shows - doma se o tom nemluví a v televizi pro diváky se může. (!!!)

Láska jako motiv
Láska a pokrevní příbuzenství k definování rodiny nestačí. Citovost a intimita byly v minulosti popírány třeba už předem naplánovanými sňatky. Být nebo mít - spíš než by rodina "byla", muž ji vlastnil. Ani formulace typu "mám rodinu" nás dnes nijak nepřekvapí.
Tradované hodnoty jsou mužské nároky na vůdčí postavení a komplementární ženská trpělivost a trpnost, vysoce hodnocené mužné mlčení a znevažovaná ženská potřeba mluvit.
U dětí se nám líbí, když napodobují nějaké známé vzory - ovšem přesně do doby, než zafungují jako zrcadlo našich vlastních nectností. Náš sebeobraz začne trpět, převládne pocit ztráty vážnosti a napravujeme to demonstrací své moci a síly. Dítě se tak nenaučí, jak to příště dělat jinak a lépe, je zastrašené a trestané a totéž si pak nese sebou jako své budoucí chování vůči svým potomkům.

Novorozeně nemusí ani mluvit a jeho potřeby jsou saturovány - tzv. kojenecká privilegia. Totéž pro sebe žádají lidé, kteří se cítí být jakousi zvláštní elitou nebo mají pocit, že jsou nedostatečně vnímáni, začnou-li se verbálně projevovat.
Platí, že láska se vyznačuje zvláštní citlivostí vůči milované osobě. Vcítění se dá naučit, chce to milující referenční osobu, čas a trpělivost.

V kině se člověk musí soustředit, aby mu nic neuteklo - zaujímá tak polohu malého dítěte, které vzhlíží k někomu, kdo víc ví a zná. Tento mechanismus  máme hluboko zakořeněný a využívají ho pedagogové, kazatelé, soudci - všechny "nadřízené" autority.

Zvládání problémů prefabrikovanými recepty mrzačí duši, zejména když koncepce doporučují jednoznačnou nadřízenost nebo podřízenost.

Ze zdravé rodiny derivujeme důvěru - tu si nelze pořídit předem ani do zásoby, vychází z minulosti, ze zkušenosti. Budoucnost slouží přáním, plánům, očekáváním. Důvěra v budoucnost může být projevem sebedůvěry nebo naivity.

Tabu realistického vidění
Každý vnímá věci z jiného úhlu; v této záležitosti se konflikty týkají toho přesvědčit ostatní, že jedině náš pohled je ten správný.
Menší člověk - menší přehled a prostor mu sugerovat, podsouvat, něco vynechat, zkritizovat. Pak dítě dosáhne stejné velikosti jako rodiče a vidí více, i takové věci, kteří jejich rodiče vidět nechtějí.
Možnost svobodně si zvolit bod, z nějž se díváme, znamená větší šanci získat nové zkušenosti. Proto si členové rodin brání svá vybojovaná místa - před televizí, u stolu.

Tabu pozornosti
Co kdyby se přišlo na to, že se ignorovalo něco důležitého,. co mělo podíl na pozdějším chybném vývoji? Proto zákaz směrování pozornosti k chybám ve vývoji a ještě přísnější zákaz o nich mluvit.
Zejména děti mají tendenci šetřit své rodiče - nemají dost silné ego na to, aby unesly poznání, že jejich rodiče, na nichž závisejí, jsou nedokonalí. Dospělí nemají zase dost silné ego na to, aby si to přiznali sami u sebe.
Zákaz odvolávat se na nedostatky - zákaz vnímání i vlastního uvažování.
Dospělí dlouho podceňují schopnost svých dětí rozumět, a to hlavně z pohodlnosti. Platí to obecně - než bychom na někoho brali ohled, raději mu upřeme schopnost vnímat, než abychom si přiznali vlastní bezohlednost.
"to si jen namlouváš..." > jen vyjadřuje pochybnosti o vnímání druhého; vnímáním pohrdneme a označíme za nerealistické namlouvání si >nechci je akceptovat, je pro mě tabu.



Psychoweb.cz doporučuje psychotesty:

Test emoční inteligence
Dokážete komunikovat s druhými, umíte správně odhadnout, jak se cítí? Vládnete svým emocím nebo ony ovládají vás?


Test typů a poruch osobnosti
Jaké je celkové zaměření vaší osobnosti? Nemáte některé vlastnosti příliš silně nebo naopak příliš slabě vyvinuté?


Test psychických poruch
Dělá vám starosti vaše psychika? Chcete pomoci odhadnout, jak jste na tom s duševním zdravím?


Sociální test osobnosti
Jaké máte předpoklady pro kvalitní a trvalé vztahy s druhými lidmi? Umíte je vytvářet a dokážete si druhé udržet?


Test profesní orientace
Na jakou školu nebo práci se hodíte? S jakou profesí ladí vaše osobnost?


Test výkonu a motivace
Snažíte se, ale výsledky se nedostavují? Co vám brání v úspěchu a výkonu?


Test paměti
Jak funguje vaše paměť? Jak dobří jste v zapamatování a vybavení?


Test mentální výkonnosti
Myslí vám to pružně, rychle a bezchybně? Neselháváte v pozornosti? Necháte se snadno rozhodit?


Základní test osobnosti
Jaký je základ vaší osobnosti? O co se můžete opřít a co vám naopak komplikuje život?




 
 

© psychoweb.cz 2009-2017 Všechna práva vyhrazena. Jakékoli kopírování, další zveřejňování a šíření jakýchkoli textů, obrázků, fotografií, zdrojových kódů nebo jiných částí webu je bez písemného souhlasu zakázáno. Kontakt | Reklama | Podmínky použití | Seznam literatury      

Doporučujeme weby: Partneři | Deprese | Schizofrenie | Sebevražda | Psychotesty | Angličtina | Hypnóza | Test paměti a IQ v akci | Psychologie barev | Syndrom vyhoření | Psychotesty pro řidiče |
Psychotesty k policii | Psychologie - poradna | Nevěra | Seznam psychologů | Relaxace ke stažení | Testy a psychotesty | Test partnerského vztahu | Jak se zbavit úzkosti a deprese | Kurzy psychologie online | Psychoterapie | Přijímačky na psychologii | SEO webu sledují SEO nástroje.cz |