PSYCHOLOGIE
psychické poruchy - studium psychologie - obsahy knížek - psychologické testy - online psychologické programy

   

 
 
   

Žárlivost - R. Merkle (výtažek)


Literární ochutnávka

Rolf Merkle: Žárlivost. Pragma, Praha 1997
Praktická příručka, kterou si přečtou nejspíš partneři žárlivců - většina samotných žárlivců přece vůbec nežárlí.


Podle jednoho výzkumu trpí žárlivostí 77% žen a 80% mužů. Žárlivost se vyskytuje mezi dětmi i dospělými a ve všech společenských vrstvách. Žárlit lze jednak na druhého člověka, ale třeba také na nějaký partnerův koníček.
Žárlivost nelze zvládnout jen vůlí nebo dobrým úmyslem; je třeba změnit části osobnosti, které jsou zodpovědné za její vznik a osvojit si určité způsoby myšlení. Nezbytné jsou čas, vytrvalost a trénink.

Naučný slovník: "Žárlivost je trýznivě zakoušený pocit domnělého nebo skutečného odnětí lásky. Žárlivý člověk reaguje tak, že se snaží objekt své lásky k sobě připoutat; v užším smyslu znamená žárlivost touhu po úplné bezvýhradnosti vztahů vůči partnerovi."

Přesněji to není pocit, ale soubor pocitů, které pronikají na povrch v určitých situacích. Soubor obsahuje strach, pocity méněcennosti a vztek až nenávist, a o žárlivosti lze mluvit až tehdy, dostaví-li se všechny tyto pocity společně.
Žárlivý člověk žije ve strachu, že ho partner přestane milovat a ten ho tím ztratí. Tento strach blokuje zdravé uvažování a dotyčný se chová ztřeštěně, když se domnívá, že jeho partner by se mohl zajímat ještě o jiného člověka. Vyžaduje neustále důkazy lásky a ujištění o tom, že v životě jeho partnera je jen on a nikdo jiný. Nenávist obrací zpravidla vůči třetí osobě, ať už fiktivní nebo skutečně existující; tu prožívá jako hrozbu svému vztahu.
Nepřiměřený strach ze ztráty a partnera a zlost mají za příčinu pocity méněcennosti; žárlivý člověk pochybuje o lásce svého partnera, protože sám sebe nemá rád. Hlavní příčinou žárlivého chování je tedy neschopnost přijímat se a považovat se za hodného lásky.

Absurdní tvrzení o žárlivosti

Když člověk někoho miluje, je úplně normální být žárlivý
Hojně se vyskytující tvrzení, ale sama hojnost výskytu nevypovídá vůbec nic o tom, zda je pravdivé nebo není.
Znamenalo by to, že ti, kteří nežárlí (neběsní, když se partner živě baví s někým jiným), nemilují. Žárlivost je pro samotného žárlivce i vztah jed a ani jemu, ani vztahu nepřináší žádné obohacení.

Žárlivost je důkazem lásky
Láska je pozitivní pocit, zatímco žárlivost je směsí pocitů negativních a proto se vzájemně vylučují. Žárlivost dělá z lásky nelidské vězení. Milovat druhého znamená nechat mu jeho svobodu, aby se mohl rozvíjet, znamená podporovat druhého v dosahování jeho cílů a přání. Žárlivec partnera omezuje a nejraději by ho měl neustále pod kontrolou; zajímá ho jen jeho vlastní pohoda a to, jak se partner cítí v okamžiku jeho žárlivé reakce, je mu zcela lhostejné.

Žárlivost je nevyléčitelná
S žárlivostí se člověk nerodí, je to naučené chování a proto je možné mu odvyknout. Strach ze ztráty lásky partnera lze odstranit tím, že žárlivec začne sama sebe považovat za hodného lásky.


Projevy a příčiny žárlivosti

Max Frisch: "Žárlivost je strach z konfrontace". Člověk se bojí srovnávání s jinými z obav, že by mohl dopadnout hůř, že svému partnerovi (už) nebude stačit. (Vetřelec je možná zábavnější, úspěšnější, má lepší postavu, je lepší v posteli ...) Žárlí ten člověk, který o sobě nemá valné mínění, a protože se pokládá za málo významného až bezvýznamného, má strach, že při srovnání s jinými neobstojí. To je také důvod, proč lásku a uznání partnera pokládá za tolik důležité - cítí se jimi povznesen a zhodnocen.
Protože podceňuje sama sebe, nevěří partnerovi, když mu říká, že ho miluje. Vyžaduje stále nové důkazy lásky a žárlí na všechno, co partnerovi připadá zajímavé a co se mu líbí. Veškerý čas, který partner tráví mimo jeho společnost, považuje za důkaz, že pro něj není tak důležitý; jinak by přece každou volnou chvilku trávil s ním.
V té míře, v jaké se člověk přijímá a miluje, se cítí být přijímán a milován také druhými lidmi (cit.). Obavy ze ztráty se vyskytují jen v souvislosti s žárlivostí a mají spolu s nedůvěřivostí společnou jedinou příčinu - nízké mínění o sobě.

Ovládavé myšlení

Žárlivec považuje partnera za svůj majetek, domnívá se, že je to jen on sám, kdo může určovat pravidla a rozhodovat, co se partner smí a co ne. Pokouší se ho odříznout od ostatních lidí. Pokusy o odpor jsou potlačovány hned v zárodku. Žárlivý člověk má tendenci uznávat dvoje pravidla - pro partnera nějaká a pro sebe jiná - sám může to, co partner nesmí.

Obviňování

Všichni žárlivci dávají vinu za své žárlivé chování svému partnerovi - kdyby nedělal to a to, bylo by všechno ok. A dávají-li vinu za své chování partnerovi, vyplývá z toho jejich očekávání, že ten, kdo se má změnit, je - jejich partner. Pokud to neudělá, je to pro něho další důkaz, že o něj nemá zájem a chová se bezohledně.
Chce-li se člověk žárlivosti zbavit, musí v první řadě přijmout odpovědnost za svou žárlivost. Partner není ten, kdo způsobuje jeho problémy; neudělá z nikoho žárlivce, byť by se choval sebevíc vyzývavě nebo se bujaře bavil.
Žárlivý člověk si navozuje problémy svými myšlenkami o věcech, které jsou v naprosté většině případů úplně nezáludné. Ale i v případě, že přistihne svého partnera s někým jiným in flagranti, platí, že jeho partner není odpovědný za jeho žárlivost. Ta je důsledkem ne vnější situace, ale nízkého sebeocenění žárlivého člověka. Samozřejmě to neznamená, že s chováním partnera je vždy nutné souhlasit - vůbec ne. Přiměřenou reakcí je nesouhlas, pocit zklamání, frustrace apod.
Nedůvěra vůči partnerovi přesně odráží vnitřní nejistotu, kterou žárlivec pociťuje. Vlastní pochyby o sobě jsou tím, co probouzí pochybnosti, zda partner dotyčného člověka ještě miluje.
Důležité je, že na žárlivosti nemá kromě žárlivce samotného podíl nikdo jiný.

...
...
...


Psychoweb.cz doporučuje psychotesty:

Test emoční inteligence
Dokážete komunikovat s druhými, umíte správně odhadnout, jak se cítí? Vládnete svým emocím nebo ony ovládají vás?


Test typů a poruch osobnosti
Jaké je celkové zaměření vaší osobnosti? Nemáte některé vlastnosti příliš silně nebo naopak příliš slabě vyvinuté?


Test psychických poruch
Dělá vám starosti vaše psychika? Chcete pomoci odhadnout, jak jste na tom s duševním zdravím?


Sociální test osobnosti
Jaké máte předpoklady pro kvalitní a trvalé vztahy s druhými lidmi? Umíte je vytvářet a dokážete si druhé udržet?


Test profesní orientace
Na jakou školu nebo práci se hodíte? S jakou profesí ladí vaše osobnost?


Test výkonu a motivace
Snažíte se, ale výsledky se nedostavují? Co vám brání v úspěchu a výkonu?


Test paměti
Jak funguje vaše paměť? Jak dobří jste v zapamatování a vybavení?


Test mentální výkonnosti
Myslí vám to pružně, rychle a bezchybně? Neselháváte v pozornosti? Necháte se snadno rozhodit?


Základní test osobnosti
Jaký je základ vaší osobnosti? O co se můžete opřít a co vám naopak komplikuje život?




 
 

© psychoweb.cz 2009-2017 Všechna práva vyhrazena. Jakékoli kopírování, další zveřejňování a šíření jakýchkoli textů, obrázků, fotografií, zdrojových kódů nebo jiných částí webu je bez písemného souhlasu zakázáno. Kontakt | Reklama | Podmínky použití | Seznam literatury      

Doporučujeme weby: Partneři | Deprese | Schizofrenie | Sebevražda | Psychotesty | Angličtina | Hypnóza | Test paměti a IQ v akci | Psychologie barev | Syndrom vyhoření | Psychotesty pro řidiče |
Psychotesty k policii | Psychologie - poradna | Nevěra | Seznam psychologů | Relaxace ke stažení | Testy a psychotesty | Test partnerského vztahu | Jak se zbavit úzkosti a deprese | Kurzy psychologie online | Psychoterapie | Přijímačky na psychologii | SEO webu sledují SEO nástroje.cz |